První svobodné hlasování, které se uskuteční tuto neděli, mělo tento trend potvrdit. Dnes se mnozí obávají pravého opaku. Nelze vyloučit, že volby naopak zvýší napětí v zemi.
Po loňských amerických volbách jsou ty irácké dalším testem toho, jak se do historie zapíše prezident George Bush. Zatím to pro něj nevypadá nejlépe. Teroristické útoky jsou v Iráku na denním pořádku. Lidé se bojí jít hlasovat. Teroristé hrozí kolaborantům s Američany smrtí.
Analytik mezinárodních vztahů Zbigniew Brzezinski tvrdí, že američtí politici nepochopili zásadní věc: Občanská válka uvnitř islámu staví horlivé fanatiky proti čím dál bojácnějším umírněným. Nevybíravá americká rétorika a činy zvyšují pravděpodobnost, že se umírnění nakonec spojí s džihádisty a sjednotí svět islámu pro čelní kolizi s Amerikou. více ZDE
Zdá se, že právě dnešní Irák je důkazem toho, že se Brzezinski nemýlí. Ti, kteří už v Iráku mají dost chaosu a rádi by zvolili stabilní vládu, mají strach. V neděli se ukáže, zda ho dokáží překonat.
Naděje však také žijí. Pokud se k volbám dostaví dost voličů, získá příští vláda nebývalou legitimitu. Argument kritiků, že v Iráku vládnou loutky Američanů, pak bude daleko méně přesvědčivý.
Změny na světové scéně
Jistou naději přinášejí také změny na světové politické scéně. Američané a Evropané postupně nacházejí společnou řeč při řešení problémů. Všem je jasné, že bez ohledu na dřívější rozpory je dnes nutné přispět ke stabilizaci Iráku.
Nejvyšší politici Evropské unie hodlají při únorovém jednání s Georgem Bushem přislíbit pomoc při školení iráckých policistů, úředníků a soudců. více ZDE
Dokonce ani okolní státy v oblasti nemusejí mít zájem na zhoršování poměrů v Iráku. Američtí neokonzervativci se před časem domnívali, že demokratické volby v Iráku budou postrachem pro diktátorské či zkorumpované vládce dalších zemí Blízkého a středního východu. Ti se dnes obávají spíše šíření terorismu a nestability. Paradoxně cítí stejné hrozby jako Američané a Evropané.
Shoda panuje i v tom, že vojenská přítomnost v Iráku by měla v dohledné době skončit. Není pochyb o tom, že by Američané potřebovali stáhnout své vojáky z Iráku co nejdříve.
Aktivity v Iráku jsou drahou záležitostí a Washington čelí velkému rozpočtovému schodku. Irák váže na sto padesát tisíc amerických vojáků. To snižuje schopnost Ameriky vojensky zasáhnout v jiné části světa, pokud by to bylo zapotřebí.
Stažení z Iráku by evidentně uvítalo také americké veřejné mínění. Pokud by však Američané odešli před stabilizací poměrů v zemi, byl by to velký krach jejich politiky. Bush musí stále dělat vše pro to, aby nedopadl jako v minulém století jeho předchůdci ve Vietnamu či třeba Sověti v Afghánistánu.
Riziko občanské války
Volby mohou přinést značný nárůst moci iráckých šíitů. Ačkoliv tvoří šedesát procent obyvatel, byli v Iráku tradičně velmi krutě utlačováni. Nyní jsou šíitské strany favority nadcházejících voleb. Změna mocenských poměrů bude pravděpodobně revoluční.
Mnozí sunnité se nadvlády šíitů obávají. Proto významní sunnitští předáci vyzývali k bojkotu voleb. To se velmi hodí teroristům z al-Káidy, kteří počítají s vypuknutím rozsáhlých střetů mezi příslušníky obou větví islámu. Riziko občanské války skutečně existuje.
Bude hodně záležet na realismu šíitských předáků, jak dokáží pro správu země získat nejen sunnity, ale i představitele dalších etnik (zvláště Kurdy) či náboženství (zvláště křesťany).
Nesváry však mohou vypuknout i mezi jednotlivými "menšinami". Sunnité se strachují, že Kurdové ovládnou strategicky důležité město Kirkúk. Pravidla voleb umožňují, aby v Kirkúku volili ti Kurdové, kteří byli v minulosti vyhnáni. Tamní Arabové ale tvrdí, že na hlasování v Kirkúku se chystají i Kurdové, kteří v městě nikdy nežili.
Cílem je údajně rozšíření území Kurdistánu na oblasti bohaté na ropu. Kurdové prý v budoucnu vyhlásí nezávislost a Irák se rozpadne.
Teroristé či stoupenci bývalého režimu Saddáma Husajna pořád mohou využít mnoha problémů, s nimiž se dnes Irák potýká. Proto je tak důležité, aby nedělní volby neskončily krachem.
