Dvoutýdenní cvičení jednou za dva roky spoluorganizují severské země Norsko, Švédsko a Finsko k prověření společné obrany. Další země si pečlivě vybírají a pozvání k účasti je proto obecně považováno za velmi prestižní.
Cvičení je považováno za unikátní i kvůli tomu, že se odehrává na velmi rozsáhlém území všech tří severských zemí a nemá tak ve světě obdoby.
Čeští letci se zapojili vůbec poprvé a armáda vyslala na norskou základnu Ørland pětici strojů JAS-39 Gripen a zhruba 40 příslušníků létajícího, pozemního a zabezpečujícího personálu. Piloti uskutečnili celkem 50 letů a ve vzduchu strávili přes 90 hodin, informovala armáda na svém webu.
Pro české stíhače šlo především o unikátní příležitost procvičit si spolupráci a interoperabilitu mezi bojovými letouny 4. a 5. generace. Drtivou většinu techniky totiž tvořily nejmodernější letouny F-35 vzdušných sil Norska, Itálie, Nizozemska a USA.
Arctic Challenge Exercise 2023 is over. Four nations with their F-35 have learned to cooperate with fourth generation aircrafts from nine other countries. The Nordic nations have shown the capability to protect Nordic airspace.
#ACE23 #ArcticChallengeExercise #RNoAF https://t.co/8NQTn7tYUx
České gripeny společně s belgickými F-16 zastupovaly starší generaci. Ze základny operovaly rovněž tři americké tankery KC-135R pro doplňování paliva za letu a dva letouny včasné výstrahy NATO AWACS,
„Vůbec poprvé jsme ve vzduchu působili po boku i proti letounu F-35,“ prozradil velitel českého kontingentu major V. M. s tím, že provoz amerického letounu doprovázejí nejpřísnější bezpečnostní opatření a účastníci cvičení měli možnost absolvovat odbornou prohlídku zázemí letounu F-35.
Modernější letouny, či ztráta suverenity? Nákup F-35 musí Česko promyslet |
Cvičné mise probíhaly dvakrát denně v takzvaných vlnách. Zatímco dopolední lety byly zaměřené na společný výcvik s jednotkami ze stejné základny, do odpoledních cvičných operací se zapojovali všichni účastníci a ve vzduchu tak pravidelně působilo na 100 letounů - od stíhaček, přes transportní letouny až po podpůrné stroje (AWACS, tankery) a speciální systémy představující prostředky pozemní protivzdušné obrany.
„Cvičily se všechny druhy úkolů – působení proti vzdušným i pozemním cílům a protivzdušné obraně protivníka, doplňování paliva za letu i ostré střelby některých účastníků. Jednalo se o unikátní příležitost pro spolupráci bojových letounů čtvrté a páté generace,“ popsal major.
20. prosince 2019 |
Operace ze čtyř základen najednou
Na programu byl výcvik a plánování společných leteckých operací typu COMAO, při nichž je zapojeno velké množství různých typů letounů, s důrazem na sladění taktiky vzdušného boje a spolupráci s ostatními jednotkami.
Cvičení Artic Challenge tradičně patří mezi největší vzdušné manévry v Evropě. Letos se do něj zapojilo asi 150 letounů a 2 700 vojáků z 13 zemí. Piloti startovali ze čtyř různých leteckých základen ve třech zemích, konkrétně z Luleå-Kallax ve Švédsku, dále letecké základny Ørland v Norsku a letišť Rovaniemi a Pirkkala ve Finsku.
V ruském dostřelu F-35 potřebujeme, říká šéf finských vzdušných operací |
„Společná cvičení jsou důležitější než kdy jindy. Dávají nám příležitost integrovat bojové letouny různých zemí a různých generací, která mohou fungovat jako jednotná skupina,“ konstatoval šéf norských vzdušných sil Rolf Folland.
Odlehlé severské oblasti navíc skýtají i nesrovnatelně nižší hustotu civilního leteckého provozu a cvičení je tak považováno i kvůli jednoduchému přístupu k leteckým střelnicím za ideální pro nácvik prakticky celého spektra vzdušných operací.
„Výcviková plocha je dostatečně velká pro provádění výcviku takticky náročných scénářů s velkým počtem letounů,“ uvedl jeden z velitelů cvičení a šéf finských vzdušných operací Henrik Elo, který mimo jiné zodpovídá za program pořízení letounů F-35 do finského letectva.
