"Je to otázka politického rozhodnutí," řekl pro natoaktual.cz náčelník generálního štábu Pavel Štefka s tím, že by Spojené státy měly o umístění základny v některé ze tří zemí - Česku, Polsku nebo Maďarsku, rozhodnout do konce srpna.
Armáda už umožnila americkému týmu specialistů prozkoumat tři vytipované lokality, kde by základna mohla stát. - více zde
Podle neoficiálních informací Američanům údajně nejvíce vyhovoval vojenský výcvikový prostor Libavá na Olomoucku, v obranném komplexu s desítkou raket by sloužilo několik stovek amerických vojáků a základna by zaměstnala také stovky či tisíce místních obyvatel.
"To, co se objevuje na veřejnosti jsou jen spekulace," konstatoval Štefka. Připomněl, že informace o velikosti základny, počtu vojáků a dalších technických specifikacích podléhají zatím utajení.
Podle politologa a experta na jaderné zbraně a protiraketové systémy Petra Suchého z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií na Masarykově univerzitě v Brně existuje hned několik důvodů, proč by Česko mělo s vybudováním základny souhlasit.
"Poskytneme pomoc významnému spojenci a zároveň zřejmě vybudování základny vzbudí větší zájem o protiraketové programy v rámci cele Severoatlantické aliance," konstatoval Suchý.
Protiraketové systém by totiž podle něj postupně měly být v budoucnu zařazovány i do společné obrany evropského kontinentu. "Je důležité si uvědomit, že současnými či budoucími hrozbami v podobě Íránu nebo severokorejského režimu nebudou ohrožovány jen Spojené státy ale i evropské země," řekl Suchý. - více zde
NATO americké aktivity nekomentuje
Raketová základna by měla patřit do takzvaného ochranného protiraketového deštníku USA. Rakety umístěné na základně by měly za cíl zničit balistické střely vysoko ve vzduchu před jejich dopadem na zem. Podobný systém připravuje i NATO, je však teprve ve fázi příprav.
"Jde o bilaterální záležitost mezi Českou republikou a USA. Některé členské země dny mají svůj názor, ale nemám informace o tom, že by k tomu aliance jako taková zaujímala nějaké stanovisko," uvedl český zástupce při NATO Jan Michal.
NATO se podle jeho slov pochopitelně o celou věc zajímá z hlediska svých, respektive evropských plánů na společnou protiraketovou obranu. "Nejde o to, že by raketová základna chránila jen Spojené státy. USA jsou členem NATO, máme tady článek 5 Washingtonské smlouvy, který hovoří o tom, že napadení jedné členské země je útokem na celou alianci," konstatoval Michal.
Podobný názor má i někdejší velitel sil územní obrany a nynější český velvyslanec v Iráku Petr Voznica. "Vítám iniciativy, které mohou přispět ke stabilitě regionu a zajištění obrany a ochrany," řekl.
I přes absenci informací o tom, zda půjde o komplex raketových systémů nebo pouze pozemní lokační stanice, považuje jedno i druhé v rámci alianční obrany za přínos. K velmi diskutované otázce, zda by stavbě základny mělo předcházet referendum, se kloní k variantě bez veřejného referenda.
"Myslím si, že k faktickému rozmístění raket a radarů u nás nebo v Polsku uplyne ještě dlouhá doba. Jsem ovšem pro, abychom s Američany zahájili skutečně důkladné jednání," uvedl bývalý velvyslanec v USA a nynější kandidát ODS na post ministra zahraničí Alexandr Vondra.
Podle něj by bylo chybou před nabídkou USA "strkat hlavu do písku". "V zásadě nám nabízejí, že budeme součástí jejich obranného protiraketového deštníku, který budují za své vlastní peníze. Pokud odmítneme, stejně se podobné diskusi časem nevyhneme v Evropě, pouze do alinčního prostředku budeme muset víc investovat. Raketovou hrozbu ze strany Íránu totiž nelze podceňovat," konstatoval Vondra
Češi jsou podle průzkumu proti
Podle průzkumu agentury Median pro MF DNES drtivá většina občanů České republiky je proti tomu, aby v zemi byla protiraketová základna USA. S jejím vybudováním souhlasí jen 17 procent lidí.
Vysloveně proti raketové základně není ani historik z Ústavu mezinárodních vztahů Jan Eichler. Má však několik připomínek. "Pokud by Česká republika řekla ano, pak by to pro USA byla vstřícnost, ale to neznamená, že by nějak stoupla naše mezinárodní prestiž v NATO nebo v Evropské unii," uvedl.
Vadí mu proklamace, že půjde o obrannou základnu proti raketám severokorejského režimu nebo Íránu. "Vzpomínám si, že ještě nedávno byl Írán strategickým partnerem USA a nyní představuje hrozbu. A je to skutečně na věčné časy? Můžeme vědět, zda Írán za deset let nebude jiný, nebo že se brzy nezmění režim v Severní Korei? Co budeme říkat pak? Před kým bude základna chránit?"
Z hlediska vojenského by se podle něj země, ve které je umístěna protiraketová základna stala zřejmě prvním terčem útoku. "Nebudu přeci házet kopím na někoho, kdo má perfektní štít. Nejdříve se mu pokusím ten štít rozbít a pak teprve po něm hodím kopí," míní Eichler. - více zde
