Česká republika se tak stala první postkomunistickou zemí, kde sídlí velitelství jednotek NATO a vysoce specializovaný prapor navíc čeští vojáci řídí.
"Je to velká zodpovědnost," prohlásil první velitel praporu Vratislav Osvald, kterého ministr při slavnostním nástupu na libereckém náměstí povýšil do hodnosti podplukovníka.
Mnohonárodní prapor, který v rámci NATO buduje Česko v Liberci, dosáhl prvního operačního stupně v pondělí, kdy jeho zařazení do sil aliance posvětili v Bruselu ministři obrany členských zemí.
K vybudování nového praporu na ochranu před zbraněmi hromadného ničení vyzvalo NATO Českou republiku po loňském summitu aliance v Praze. Na něm se členské země dohodly na vytvoření nových sil rychlé reakce schopných zasáhnout kdekoliv na světě.
Slavnost sledovaly stovky lidí
Už brzy ráno liberecké náměstí přehradily vojenské a policejní hlídky. V deset hodin dopoledne pak dvě stovky příslušníků nového praporu včetně zahraničních vojáků napochodovaly za zvuku armádní kapely na plochu, aby prapor při slavnostním ceremoniálu oficiálně zahájil činnost.
"Česko deklarovalo, že se bude v rámci transformace NATO specializovat právě na tuto oblast. Čeští experti navíc získali uznání při mezinárodních operacích v Iráku a Kuvajtu," vzpomněl ministr obrany Miroslav Kostelka.
Apeloval na vojáky s tím, že mají velkou zodpovědnost a že na ně Česká republika může být právem hrdá.
"NATO se mění, aby se dokázalo ubránit novým hrozbám a důkazem je vznik právě této specializované jednotky, která umí čelit zbraním hromadného ničení," řekl zástupce náčelníka štábu vrchního velitele spojeneckých sil NATO v Evropě, viceadmirál Roberto Cesaretti.
Celému ceremoniálu přihlíželo na náměstí hned několik stovek lidí. "Přeji hodně štěstí," uzavřel svou řeč lámanou češtinou viceadmirál Cesaretti.
Velitelství bude rotovat
V Liberci bude kromě základny rovněž velitelství praporu. Jednotka bude mít ale mezinárodní velení, ve kterém bude bude 26 Čechů a 19 velitelů z dalších zemí. Ve velení se přitom státy budou střídat. Už nyní se počítá s tím, že od 1. ledna 2005 by vůdčí roli mohlo převzít Německo.
Do konce roku 2004 bude prapor v plné bojové pohotovosti a v případě potřeby může být jednotka vyslána do krizové oblasti nebo válečného konfliktu kamkoliv na zeměkouli.
Celkem by multinárodní prapor měl mít 500 až 600 vojáků, z toho asi 280 Čechů. Konkrétní čísla ale budou ale podle mluvčí praporu Vlastimily Cyprisové známa až za několik měsíců.
"Zatím tvoří multinárodní prapor vojáci ze 13 zemí včetně České republiky. Fáze plné operační schopnosti má dosáhnout od července příštího roku," popsal složení jednotky náčelník generálního štábu Pavel Štefka.
Experty do praporu zatím vyslaly země: Belgie, Kanada, České republika, Maďarsko, Itálie, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko, Turecko, Británie a USA.
"Unikátnost praporu spočívá v tom, že jednotlivé země do něj budou přispívat tím nejlepším, co nyní mají k dispozici, včetně nejmodernějších technologií," konstatoval Pavel Štefka.
První cvičení hostí Itálie
Ačkoliv nový prapor bude vojenský, nebude se řadit mezi bojové jednotky, ale mezi specializované. Operovat by měl v rámci sil rychlé reakce NATO například při záchranných, humanitárních i ochranných misích.
Do pole působnosti by však měla patřit i civilní ochrana, tedy například zásah při průmyslových nehodách nebo havárii jaderné elektrárny.
Během následujícího půlroku čekají prapor hned dvě velká cvičení NATO. "To první bude poblíž italské Neapole koncem března," oznámil velitel praporu Vratislav Osvald. Na něm by se jednotlivé části praporu z různých zemí měly takříkajíc secvičit.
Další cvičení proběhne na přelomu května a června rovněž v Itálii. Do manévrů se přitom zapojí již všechny složky sil rychlé reakce NATO. Od vzdušných sil, přes námořnictvo až k pozemním silám a protichemickému praporu.
Připravujeme fotogalerii...
