ZAOSTŘENO
Bush v Evropě: zprávy, analýzy, rozhovory čtěte zde
Bush ve své přednášce v Bruselu řekl to, co od něj všichni čekali: partnerství mezi Evropou a Amerikou označil za hlavní pilíř bezpečnosti, nezbytný pro celosvětový mír.
"Potřebujeme silného partnera, silnou Evropu," uvedl americký prezident.
Zmínka o krizi na Ukrajině ale podle mnohých nebyla zvolena nejlépe. V Kyjevě se totiž angažovali spíše jednotliví politici či země. Kromě šéfa zahraniční politiky EU Javiera Solany nešlo o představitele oficiálních evropských institucí.
Bush se pochvalně zmínil o polském prezidentovi Aleksandru Kwasniewském, litevské hlavě státu Valdasi Adamkusovi a Javieru Solanovi. Projev předcházel úternímu summitu NATO, kde se sejdou nejvyšší představitelé 26 zemí aliance.
Schůzky by se měl účastnit i nový ukrajinský prezident Viktor Juščenko. Američané se s Evropany shodují v tom, že vývoj na Ukrajině jde pozitivním směrem.
Situace v zemi může být výbušným tématem čtvrtečního jednání Bushe s ruským prezidentem Vladimírem Putinem v Bratislavě. Rusové v minulých týdnech kritizovali vměšování Západu do záležitostí v Kyjevě.
Bush odmítá vstřícnost vůči Íránu
Zatímco Bush ocenil evropské diplomatické iniciativy na Ukrajině, Američané zůstávají mírně skeptickými, pokud jde o vývoj v Íránu, kde se rovněž angažují představitelé evropské zahraniční politiky.
Podobně jako na Ukrajině, ani tady nejde o oficiální vyslance Bruselu, nýbrž o ministry tří největších zemí unie – Německa, Francie a Británie. Z menších zemí včetně Česka zazněly kritické hlasy, že tato trojka někdy mluví za celou EU.
Bush v Bruselu prohlásil, že vstřícnější přístup vůči Íránu je možný tehdy, až se Teherán vzdá ambicí vyrobit jaderné zbraně a přestane podporovat terorismus. Jenže třeba Francie libanonskou organizaci Hizballáh za teroristickou nepovažuje.
