Obcím, které využijí kromě tištěného zpravodaje také elektronický „chytrý zpravodaj“ se tak nabízí možnost přinést úsporu až stovky tisíc korun za distribuci vydání a příležitost zasáhnout nové čtenáře, například mladé obyvatele nebo ty, kteří žijí mimo obec. A elektronizaci vítají i inzerenti, pro které je jednodušší oslovovat čtenáře reklamou s možností prokliku přímo na internetové stránky.
Klíčová je nejen samotná digitalizace tiskoviny, tu už obce ve většině případů zvládají, ale především digitální distribuce. Tedy rozesílání přímo na kontaktní údaje jednotlivých obyvatel s jasným vyhodnocením čtenosti digitálních zpravodajů.
„U digitalizovaných magazínů administrátoři a starostové ví, kolik občanů si e-mail s chytrým zpravodajem otevřelo včetně sociodemografického profilu čtenářů. Větší potenciál přináší i možnost vkládání hypertextových odkazů, které mají čtenáři stále k dispozici a které jsou rozcestníkem k dalším informacím a aktualitám. Obecní zpravodaj je tak možné provázat například s webovými stránkami měst nebo jejich institucí či sociálními sítěmi,“ vypočítal výhody Ondřej Švrček, šéf služby Munipolis.
V Česku jsou průkopníky digitální distribuce například Třebíč, Blansko, Praha 7, Praha 3, Frýdek-Místek nebo Jesenice. Zejména Třebíč po nasazení digitální varianty hlásí nárůst čtenosti hlavně u mladších cílových skupin a také pozitivní ohlasy u inzerentů.
„Digitalizace našich radničních novin se setkala s jednoznačně pozitivním ohlasem. Digitální verze má vyšší čtenost, než byla naše očekávání, první online čísla si otevřelo více než 600 čtenářů, tedy více než 5 % ze všech obyvatel Třebíče v produktivním věku. Zároveň inzerenti pozitivně kvitují to, že se čtenáři mohou proklikem dostat přímo na jejich webové stránky,“ podělila se o zkušenosti s Mobilním zpravodajem mluvčí Třebíče Irini Martakidisová.
Lidé chtějí radniční zpravodaj do e-mailu
Komunikace s občany prostřednictvím vlastních radničních tiskovin využívá podle průzkumu Asociace moderně komunikujících samospráv (AMKOS) většina českých obcí.
Plošná distribuce papírových časopisů nenaráží jen na zvyšující se cenu výroby a rozvozu, u tištěných čísel středně velkého města se tyto výdaje šplhají řádově na desítky až stovky tisíc korun za náklad. Problém je ale i doručitelnost informací a čtenost. Obce totiž nemají prakticky žádnou možnost ověření, zda si občané výtisk přečetli a jaká je efektivita investovaných peněz.
Podle dat z průzkumů AMKOSu 82 % obyvatel ocení, pokud jim magazín vždy přijde také v digitální verzi e-mailem a 36 % obyvatel nemá problém přečíst si magazín jen v elektronické podobě. Často to mohou být lidé, ke kterým by se papírový výtisk ani nedostal.
Obecní zpravodaj v Česku nevydávají jen malé obce, ukázal průzkum |
„Nejsou to jen nerezidenti, ale i členové jedné rodiny, papírový výtisk je totiž obvykle dodáván v jednom kusu na domácnost, v elektronické podobě si jej ale může pohodlně přečíst více lidí a informace mají stále při sobě a dohledatelné i zpětně,“ vysvětlil Švrček.
„Tištěný magazín i chytrý zpravodaj zároveň můžou fungovat paralelně, čtenáři pak k velké spokojenosti dostanou to nejlepší z obou,“ uzavřel.
Jen dobře informovaný občan jedná systémově, říká autor chytrého rozhlasu |
Mobilní Rozhlas je nejrozšířenější český nástroj pro chytrou komunikaci obcí s obyvateli, který využívá více než 2000 českých samospráv. Občanům umožňuje okamžitě předávat důležité a relevantní informace kombinací mnoha moderních komunikačních kanálů. Zároveň pro obec zajišťuje zpětnou vazbu v podobě participačních akcí, minireferend nebo sběru občanských podnětů.
