Šéfredaktor listu, Dmitrij Muratov, který získal Nobelovu cenu za mír, se v neděli osobně nezúčastnil rozhovoru, který poskytl ruským novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, nicméně zaslal otázky, které zazněly v záznamu interview.
Ruská média nedbala výhrůžek cenzorů, rozhovor se Zelenským vydala |
„Dostali jsme ještě jedno varování od Roskomnadzoru. Pozastavujeme vydávání novin na internetu, na sociálních sítích a na papíře – do ukončení ‚speciální operace na území Ukrajiny‘,“ uvedla redakce na svém webu. Slovy speciální operace Rusko oficiálně označuje válku, kterou rozpoutalo proti Ukrajině 24. února.
Mluvčí listu uvedla, že redakce ani neví, kvůli čemu ji cenzurní úřad varoval. „Nevíme. Dokonce jsme ještě nedostali do rukou první varování. Proto nevíme, co se tam praví. Odeslali zprávu o výstraze do médií, ale nám nic neposlali, do rukou jsme nic nedostali,“ řekla Naděžda Prusenkovová podle BBC.
V předvečer ruského útoku na Ukrajinu komentátorka listu varovala, že první obětí války se stanou pozůstatky svobody v Rusku.
Novináři se mohou v Rusku vyhnout trestnímu stíhání, jen pokud jsou připraveni „ignorovat realitu“ a „naučit se nazývat černou bílou a bílou černou“, řekl na konci února zástupce šéfredaktora Kirill Martynov.
Novaja gazeta si podle Martynova tehdy vyžádala informace o ruských ztrátách, ale odpovědi se nedočkala. Martynov rovněž uvedl, že mu bylo vyhrožováno trestním stíháním za to, že informoval o tom, že ruské síly zabíjely na Ukrajině civilisty.
Novaja Gazeta, kterou v roce 1993 Muratov spoluzakládal, je jedním z posledních nezávislých médií v Rusku. Noviny jsou známé hlavně pro své vyšetřování korupce nebo porušování lidských práv v Čečensku. Pro list pracovala i uznávaná novinářka Anna Politkovská, která byla v Moskvě zavražděná v roce 2006, právě v den narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina.
Patnáct let za lživé zprávy o armádě
Na počátku března ruští zákonodárci schválili zavedení trestní odpovědnosti za publikaci toho, co státní moc v Rusku označí za dezinformace a lživé zprávy o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím, a to s možným odnětím svobody až na 15 let.
Novaja gazeta poté oznámila, že ze svých stránek a sociálních sítí odstraňuje příspěvky na tato témata. „Není pochyb o tom, že tato hrozba bude realizována. Nemáme právo riskovat svobodu našich pracovníků,“ uvedl list s tím, že nadále bude informovat o důsledcích, kterým Rusko čelí: rozvíjející se hospodářské krizi, klesající životní úrovni, problémech s přístupem k zahraničním lékům a technologiím, pronásledování disidentů či protiválečných projevech.
Patnáct let za zprávy o armádě. Rusko schválilo tvrdé tresty za válečné „lži“ |
Muratov minulý týden oznámil, že se chystá vydražit svoji medaili Nobelovy ceny za mír, kterou získal v loňském roce, a výtěžek věnovat ukrajinským uprchlíkům. Rusko kromě poskytnutí pomoci uprchlíkům musí podle novináře bez dalších průtahů přerušit boje, zajistit fungování humanitárních koridorů, výměnu zajatců a převoz těl padlých.
Muratov již dříve poskytl větší část finanční odměny, kterou dostal společně s oceněním, různým charitám. Stanice Rádio Svoboda v prosinci informovala, že Muratov se zřekl ve prospěch dobročinných nadací 30 milionů rublů (6,5 milionu Kč) z celkové částky asi 40,2 milionu rublů (8,7 milionu Kč).
