Jednání Poslanecké sněmovny. Na snímku Marián Jurečka. (19. května 2023)

Jednání Poslanecké sněmovny. Na snímku Marián Jurečka. (19. května 2023) | foto: Ladislav Křivan, MAFRA

Senát chce pružnější pravidla pro dohody o práci, Česku hrozí milionové sankce

  • 51
Senát vrátil novelu zákoníku práce poslancům. Chce totiž pružnější pravidla pro dohody o provedení práce a také, aby zákoník platil od ledna příštího roku. Senátoři se přeli i kvůli možnosti přesčasů ve zdravotnictví a o to, zda úprava zákoníku příliš nesvazuje zaměstnavatele. Česku od září hrozí, že bude muset platit sankce v řádu desítek milionů korun

Zaměstnavatelé mají moci dávat podle vládního návrhu paušální náhradu nákladů lidem, kteří pracují z domova. Na kratší úvazky nebo na práci na dálku mají získat nárok rodiče s dětmi do 9 let.

Od 1. ledna příštího roku by tedy měl zaměstnanec, který pracuje na dohodu, mít právo na dovolenou. Ale pouze v případě, že odpracuje u svého zaměstnavatele v jednom roce na jednu dohodu alespoň 80 hodin. V souvislosti s tím bude muset zaměstnavatel svým dohodářům připravit písemný rozvrh jejich pracovní doby. Seznámí je s ním nejpozději tři dny před začátkem směny.

Těhotným maminkám nebo rodičům dětí do jednoho roku také podle novely zákoníku práce projednávané Senátem nebude moci zaměstnavatel nařídit práci přesčas.

Senát se přel o dobrovolnou práci přesčas ve zdravotnictví, nakonec ji ale neodmítl

Senát kývl na to, že umožní do konce roku 2028 dobrovolnou práci přesčas ve zdravotnictví. Ve zdravotnických zařízeních má jít v průměru až o osm hodin týdně a u záchranné služby v průměru nejvýš o dvanáct. Pracovníci budou dostávat za takovou práci čtvrtinový příplatek. Proti tomu je Česká lékařská komora.

Bez dohody se zaměstnancem může zaměstnavatel nařídit 150 hodin přesčasů ročně, další přesčasy nad tento rámec jsou dobrovolné. Podle komory ale lékaři pracují přesčas víc. Zákoník stanoví 35 hodin práce týdně, podle lékařské komory už nyní průměrná délka směny trvá 26 hodin a lékaři pracují průměrně 77 hodin týdně. Až 97 procent nemocnic současnou právní úpravu přesčasů danou zákoníkem práce porušuje.

„Nelze měnit zákon kvůli jedné skupině zaměstnanců,“ namítal senátor z klubu Starostů a nezávislých Ivo Trešl. Neprosadil ale vypuštění dobrovolných přesčasů ve zdravotnictví.

„To, co je úplně pro mě nepřijatelné, a proto nezvednu ruku pro ten zákon, je, že se dokonce navýší počet přesčasů pro záchranáře. To je úplně nemožné. Kdybyste si sedli do sanitky a viděli, jak sloužíme, kvůli čemu nás volají, došlo by vám, že se to úplně zvrhlo. Zrušili pohotovosti, takže si občané samozřejmě volají záchranku. Záchranáři jsou unavení, přidejte jim další přesčasy, jak to dopadne?“ kritizovala návrh senátorka Věra Procházková za opoziční ANO.

Vyšší spotřební daň z nafty prošla. Zdraží ji to o téměř dvě koruny za litr

„Tento zákon je další svěrací kazajkou,“ vytýkal celé novele zákoníku práce Jaroslav Chalupský ze senátního klubu ODS a TOP 09 a navrhoval zamítnutí normy, „Tímto návrhem děláme z brigádníka přítěž, ne přínos,“ přesvědčoval v kolegy v Senátu. Ti se pak rozhodli normu vrátit s dílčími změnami.

„Byrokracii nahrazujeme ještě větší byrokracií,“ řekl také senátor za ODS Rostislav Koštial. „Ještě víc to zaměstnavateli zesložiťujeme,“ kritizoval Koštial.

Senát by měl podle doporučení dvou výborů kvůli sezonním pracím zpružnit práci na dohodu tak, aby ji zaměstnavatel nemusel zadávat striktně nejméně tři dny předem.

Česku hrozí evropská sankce 90 milionů korun

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka přesvědčoval kolegy, že Česko si kvůli sankcím Evropské unie nemůže dovolit rozvolnění podmínek pro práci na dohody. „Jsme v situaci, kdy nemůžeme jít dál, nemůžeme to rozvolnit. Nejsme schopni už dále ten systém upravit,“ řekl ministr senátorům.

Novela má do právního řádu převést evropské směrnice o předvídatelných pracovních podmínkách a o sladění práce a rodiny už na začátku loňského srpna.

Bez urychleného přijetí bude podle ministra od letošního září Česká republika muset reálně platit sankce v řádu desítek milionů korun, které vyměřila Evropská komise. Ta v dubnu vyměřila Česku sankce ve výši 90 milionů korun.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video