Zlomek voličů určí senátory

Druhé a rozhodující kolo doplňovacích voleb do Senátu možná zlomí rekord v disciplíně nazvané nezájem voličů. Nasvědčují tomu předpovědi odborníků i čerstvé zkušenosti kandidátů. "Bohužel si mnoho lidí myslí, že volby skončily, a vůbec neví, že je ještě nějaké druhé kolo," posteskl si Milan Šimonovský, který kandiduje za Čtyřkoalici v brněnském obvodu. "S překvapením jsem zjistil, že někteří ani netuší, že vůbec nějaké druhé kolo existuje," řekl i Luděk Sefzig, kandidát ODS na Rokycansku.

V NEDĚLI SE VOLÍ NOVÍ SENÁTOŘI VE 26 OBVODECH. CO SE STANE, KDYŹ...

...ODS nebo ČSSD vyhrají ve 12 nebo méně obvodech
Strany opoziční smlouvy ztratí nadpoloviční většinu v Senátu.
Při projednávání běžných zákonů to nemusí mít velký význam - když Senát vrátí zákon sněmovně, poslanci mohou senátory přehlasovat. Ale třeba volební zákon musí schválit jak sněmovna, tak Senát. Také při volbě prezidenta musí vítěz získat většinu jak ve sněmovně, tak v Senátu. (Ve třetím kole ovšem hlasují poslanci a senátoři dohromady.)

...ODS nebo ČSSD vyobvodechhrají ve 13 až 20
Strany opoziční smlouvy budou mít v Senátu nadpoloviční většinu, ale ne většinu nutnou pro změnu ústavy.
To znamená, že zákony, na kterých se předem dohodně ODS a ČSSD, projdou jak sněmovnou, tak Senátem. Pro změnu ústavy je ale potřeba třípětinová většina ve sněmovně i v Senátu.

...ODS nebo ČSSD vyhrají v 21 a více obvodech
Strany opoziční smlouvy budou mít v Senátu třípětinovou většinu a budou moci změnit ústavu.
Tahle varianta je ale podle výsledků prvního kola a předvolebních prognóz čistě teoretická. ODS nebo ČSSD by totiž musely uspět ve 21 z 22 obvodů, kde jsou jejich kandidáti ve hře. (Přitom jen v obvodu Mladá Boleslav má jedna ze stran křeslo jisté, protože tam soupěří Jaroslav Mitlener z ODS a Jiří Dienstbier z ČSSD.)

Na rozdíl od prvního kola na volby neupozorňují hlasovací lístky ve schránkách na dopisy. Lístky se rozdávají až přímo ve volebních místnostech.

Hypotézu, že volební účast bude ještě nižší než předloni, kdy ke druhému kolu přišla jen pětina lidí, podporuje i letošní termín: volby už nejsou v pátek a v sobotu, ale v neděli, a ta navíc uzavírá třídenní víkend.

Také průzkumy před volbami napovídaly, že ochota jít k volbám je menší než předloni, kdy se také volila třetina nových senátorů. Hlavní důvody jsou pořád stejné: většina veřejnosti si myslí, že politika je nechutná a Senát je k ničemu.

Nízká účast nejvíc nahraje KSČM, která se může spolehnout na disciplinované voliče. Po volbách bude mít pravděpodobně víc než současné čtyři senátory.
O tom, které strany získají v horní komoře většinu, nebudou rozhodovat desetitisíce, ale jen tisíce nebo stovky hlasů. Hlavním heslem kandidátů na posledních mítincích nebo ve volebních prospektech proto nebylo "volte mě", nýbrž jen "volte".

"Připomínám, že je třeba k volebnímu heslu ODS Hlavou i srdcem v přeneseném slova smyslu doplnit ještě jednu část těla: nohy," napsal Václav Klaus.

Chabá volební účast může mít i jiné důvody než znechucení politikou. Ve volebním obvodu Šumperk, který zahrnuje okresy Šumperk a Jeseník, se utkají dva kandidáti ze Šumperska. Tudíž voliči z okresu Jeseník ztrácejí zájem. "Myslím, že přijde velmi málo lidí. Náš volební obvod je nešťastně postaven, a nikdy nebudou moci zvolit svého zástupce proti dvojnásobné přesile lidí ze Šumperska," soudí Miroslav Chovanec z Jesenického týdeníku.

Rögnerová versus Benešová, čtěte ZDE
Favoritem druhého kola je Čtyřkoalice, která má ve hře nejvíc kandidátů. Průzkumy veřejného mínění po prvním kole předpovídaly, že vyhraje ve více než deseti z 26 obvodů. V Praze 4 druhé kolo nebude, protože tam už minulý týden dostal přes polovinu hlasů Josef Zieleniec.

Čtyřkoalice může teoreticky mít po volbách nadpoloviční většinu senátorů - to by ale musela zvítězit v 18 z 19 volebních obvodů, kde jsou její kandidáti ve hře. V tom případě by mohla sama rozhodnout o předsedovi Senátu. Jinak jím podle opoziční smlouvy bude někdo z ODS. Změna v čele Senátu možná nastane i z jiného důvodu: předsedkyně Libuše Benešová není ve svém obvodu favoritkou, protože v prvním kole jasně prohrála s Helenou Rögnerovou.

Volební místnosti budou otevřeny od 8 do 22 hodin. Výsledky volební komise dopočítají v noci z neděle na pondělí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video