"Chtěl bych rozhodně požádat ministra Kavana, aby tyto smlouvy ihned zveřejnil, aby bylo jasné, co je pravdou a co je lží," dodal Zieleniec.
Zeman jména agentur odmítá zveřejnit
Premiér a předseda ČSSD Miloš Zeman odmítá zveřejnit jména čtyř agentur, které se podle jeho tvrzení a tvrzení ministra zahraničí Jana Kavana podílely na uplácení novinářů, aby psali ve prospěch bývalého ministra Josefa Zieleniece. Zeman to zdůvodňuje tím, že respektuje Kavanovo přání a jeho kolegialitu s exministrem Zieleniecem. Ten však naopak tvrdí, že Zeman lže a požaduje, aby údajné smlouvy byly zveřejněny.
"Pan ministr Kavan mě požádal, abych prozatím tato jména nezveřejňoval, a pan ministr Kavan, pokud vím, se hodlá setkat s panem Zieleniecem. Já respektuji jistou profesionální kolegialitu těchto dvou lidí a vyčkám tedy výsledku tohoto setkání," argumentoval premiér.
Zeman neuznal ani argumentaci novinářů, že mají právo vidět smlouvy ministerstva zahraničí ze zmíněnými agenturami, protože jde o obvinění či podezření, že se plýtvalo veřejnými prostředky.
Zeman obvinil novináře Brezinu
Zeman však namísto zveřejnění smluv s agenturami prohlásil, že novinář Ivan Brezina za úplatu psal články podporující dostavbu jaderné elektrárny Temelín, a to na základě "důvěrné smlouvy" s Českými energetickými závody. "To znamená, že psal na objednávku, a to už pokládám za formu korupce," uvedl Zeman. Na dotaz, jak případ souvisí se Zieleniecem, odpověděl, že tento příklad uvedl proto, že je stále obviňován, že nemá důkazy.
Brezina, který dříve pracoval v Reflexu a nyní v Lidových novinách, Zemanovo nařčení rozhodně odmítl s tím, že nikdy neuzavřel s energetickými závody důvěrnou smlouvu, o které hovořil Zeman. "Přestože jsem velmi medializoval kauzu Temelín, tak jsem tak činil ze svého vnitřního přesvědčení," řekl ČTK.
"V životě jsem neměl žádné kontakty s ČEZem..., které by jakkoli překročily rámec běžné novinářské etiky," prohlásil Brezina. Zemanovo nařčení, které označil za čirou lež, vysvětluje jeho přílišnou zálibou v Becherovce a paranoiou.
Obvinění podle Breziny zapadá do Zemanova paranoidního obrazu světa, který už několik let vytváří. Brezina hodlá ve středu podat na předsedu vlády trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu pomluvy a žalobu na ochranu osobnosti.
ČEZ použil loni v inzerátech Brezinův článek z časopisu Reflex, ve kterém autor hájí dostavbu elektrárny. Ten sice přiznal, že k tomu dal ČEZ souhlas, rozhodně však popřel, že by za použití textu dostal honorář.
Zemanova a Kavanova verze čtyř agentur
Zeman novinářům řekl, že mu Kavan poskytl seznam s názvy čtyř agentur, které mají souviset s jeho obviněním. Ministerstvo zahraničí nyní prošetřuje několik tisíc faktur, které se týkají médií, bude mu to však trvat do konce léta, řekl novinářům Kavan. Zeman prý nebude na Kavanovo přání jmenovat zmíněné čtyři agentury dříve, než se oba sejdou se Zieleniecem a vymění si informace o této záležitosti.
"Já jsem vždy ochoten přiznat chybu, ale v této situaci nemám dostatek podkladů - a byly tady uvedeny případy některých půlmiliónových projektů -, abych tuto chybu přiznával," podotkl premiér.
Zieleniece podpořil další člověk
Za Zieleniece se postavil další bývalý vedoucí pracovník ministerstva. "To samozřejmě není pravda," řekl Jan Winkler, první náměstek ministrů zahraničí Zieleniece a Jaroslava Šedivého, k obvinění, že ministerstvo za Zieleniecova vedení uzavřelo šest desítek smluv na jeho osobní prezentaci.
Premiér se při uvedeném výroku odvolal na současného šéfa české diplomacie Jana Kavana, který měl údajně uvedené smlouvy zrušit a za ušetřené finance moci "financovat výdaje na jedno středně velké velvyslanectví". Bývalý vrchní ředitel Zieleniecova ministerského kabinetu Michal Lobkowicz však už minulý týden označil obvinění za lživé.
Šéf ČSSD Miloš Zeman kontroverzními výroky nešetří
| 13. října 1993 | Městský soud v Praze rozhodl, že Zeman dluží omluvu a finanční odškodnění bývalému poslanci za ODS a pozdějšímu policejnímu řediteli v Náchodě Milanu Hruškovi. Zeman o Hruškovi v květnu 1993 na veřejnosti prohlásil, že měl "s jistými obtížemi absolvovat sedm tříd základní školy". |
| 12. září 1996 | Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 2 obdrželo podnět k zahájení trestního stíhání Zemana za šíření poplašné zprávy. Podnět podal Oldřich Slavík na základě Zemanových výroků na adresu České spořitelny. Tu Zeman označil za problémovou banku, což podle některých komentářů mohlo ohrozit celý bankovní sektor. Podnět k trestnímu stíhání byl podle informací z tisku odložen. |
| listopad 1996 | Zeman prohlásil, že ze strany BIS a ministerstva vnitra "existuje promyšlená a dobře řízená snaha o diskreditaci některých vedoucích představitelů nejen opozice, ale i některých koaličních stran". Tuto situaci Zeman označil "přinejmenším za určitý náběh k policejnímu státu, ke zneužívání tajné služby ve prospěch úzce stranických, a nikoli státních zájmů". Zeman dále řekl, že má k dispozici padesát stran konkrétních dokumentů, které jeho hypotézu dokládají. Postupně vyšlo najevo, že obsah "Zemanova kufříku" se skládá z velké části z padělků. Parlamentní komise pro kontrolu BIS v lednu 1997 Zemanovo obvinění nepotvrdila. |
| 7. května 1997 | místopředseda ČSSD Ivo Svoboda podle Mladé fronty Dnes přiznal, že příjmy ČSSD z pronájmu části Lidového domu nezablokovalo ministerstvo financí, ale sám nájemce - rakouská firma BH Centrum. Přitom Zeman v dubnu v pořadu ČT Debata prohlásil: "Výnosy za pronájem Lidového domu nám zablokovalo ministerstvo financí. Když nám laskavě tento účet uvolní, velice rádi daně zaplatíme". Obdobné tvrzení Zeman zopakoval ještě 9. května. |
| 25. února 1998 | Městský soud v Praze rozhodl, že se Zeman musí omluvit Jozefu Wagnerovi (v té době nezařazený poslanec) za tvrzení, že usiloval o vstup do poslaneckého klubu KSČM a že komunističtí poslanci o jeho přijetí také hlasovali. Zeman prohlásil, že se chce proti rozsudku odvolat. |
| 16. března 1998 | Česká televize v pořadu Nadoraz uvedla, že vedení ČSSD mělo v roce 1995 navázat kontakty s česko-švýcarskými podnikateli. Výsledkem jednání měla být výhodná dlouhodobá půjčka pro ČSSD výměnou za možnost ovlivňovat ekonomický vývoj v ČR ze strany podnikatelů po volebním vítězství sociální demokracie. Zeman v reportáži připustil, že byl v podobné věci osloven, nabídku však odmítl ("...tyto požadavky formulovali během prvních pěti minut našeho rozhovoru. Byli okamžitě vyhozeni..."). Později vyšlo najevo, že schůzek se konalo více a jejich účastníci v německém Bamberku podepsali dokument, v němž se "dohodli na dlouhodobé spolupráci v letech 1996 až 2000". Zeman obvinil Unii svobody, že celá kampaň spojená s jednáním v Bamberku je v jejím zájmu. Podle Zemana může unie, v jejímž čele stojí někdejší ministr vnitra Jan Ruml, disponovat kompromitujícími materiály na vydíratelné osoby i z ČSSD. |
| 4. května 1998 | Zeman oznámil, že předá vyšetřovatelům "záznam z tajné porady" u bývalého ministra vnitra Jana Rumla (ODS, nyní Unie svobody), kde měl tehdejší ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Oldřich Černý oznámit, že "jeho služba je připravena inspirovat akci vycházející ze zahraničí proti ČSSD". Zeman uvedl, že podle záznamu se měl porady zúčastnit i někdejší prezidentův poradce a poté náměstek ministra vnitra Jiří Křižan. Zeman poukázal na to, že Křižanova dcera Rebeka se podílela na pořadu České televize, který byl věnován bamberské aféře. Vedle útoku na ČSSD měl Ruml spolu s Černým a Křižanem podle materiálů zaslaných anonymně i sdělovacím prostředkům připravovat svržení premiéra Klause, změny ve vedení sněmovny, vyhlášení předčasných voleb a zrušení extremistických stran. Ruml, Černý i Křižan obvinění rezolutně odmítli a materiály označili za padělek. Vyšetřovatel Martin Hádek, na kterého se Zeman obrátil, podle Mladé fronty Dnes uvedl: "Pan Zeman mi ty dokumenty předal v souvislosti s bamberskou aférou a já jsem po jejich prostudování nenašel přímou souvislost s tímto případem. Listiny proto budou založeny do spisu, a pokud se nezmění situace, po jejich autorech zatím pochopitelně pátrat nebudu." Ruml podal na Zemana trestní oznámení, které policie odložila. |
| 12. ledna 1999 | podle Lidových novin Zeman označil prvního novináře, kterého podezřívá z nekalé činnosti. Zemana měl představitel Třineckých železáren Tomáš Chrenek informovat o tom, že "novinář tohoto deníku (Lidových novin), který se jmenuje pan Tikal, vydíral vedení Třineckých železáren a nabízel jim, že za úplatu umístí v Lidových novinách články ve prospěch Třineckých železáren". Tomáš Tikal v té době již přes rok nebyl redaktorem Lidových novin a jen externě přispíval na sportovní stránku. Chrenek poté v rozhovoru pro Moravskoslezský den Zemanova slova nepotvrdil. |
| 23. června 1999 | Zeman se podle rozsudku Městského soudu v Praze má omluvit místopředsedovi ODS Miroslavu Mackovi za své výroky pronesené na jeho adresu v pořadu televize Nova 7 čili Sedm dní v dubnu 1998. Zeman mimo jiné prohlásil, že Macek zprivatizoval v roce 1992 Knižní velkoobchod díky intervenci některých politických činitelů. Privatizaci Knižního velkoobchodu označil Zeman za "jednoznačné tunelování". |
