Použili totiž novou fintu, podobnou triku s "osobou blízkou". "Obávám se, že se je potrestat nepodaří," připustil policista, který případ řeší.
Potíž je v tom, že se nezjistí, kdo auta řídil. Jsou sice evidována na firmu a z knihy jízdy by to mělo být jasné, ale i to už se lidé učí obcházet. Knihu prostě policistům neukážou. Postih, který za to hrozí, je pro ně menší zlo než ztráta "papírů".
Podle zákona sice za neposkytnutí údajů z knihy jízd hrozí firmě pokuta až sto tisíc korun, společnosti ale spoléhají na to, že nikdy takový postih nedostanou. A mají téměř stoprocentní jistotu, že se tak nestane.
Pokud už vůbec úřady pokuty za odmítnutí, případně za špatné vedení knihy jízd udělí, jedná se o několik tisícikorun. "Maximálně by to bylo deset tisíc. Víc asi ne," připustil Ladislav Prudil z brněnského magistrátu.
I kdyby ale pokuta byla dvacet nebo třicet tisíc, pořád se to firmám vyplatí. Jde především o trestné body a s nimi spojenou hrozbu ztráty řidičského průkazu.
Když někdo jede v obci o čtyřicet kilometrů v hodině rychleji, než je povolené, a chytne ho přitom policie, může přijít o řidičák na šest měsíců až jeden rok. "Pokud se stoprocentně nezjistí, kdo auto řídil, body se neukládají. Stejně tak nemůže nikdo přijít o doklady," řekl právník Jan Kněžínek, který se zabývá dopravní problematikou.
"Už jsem o takových případech slyšel. Šéf firmy raději zaplatí pokutu za společnost, než aby byl potrestaný sám nebo někdo z jeho blízkých, kterým půjčil služební auto," dodal.
Podobné zkušenosti mají i další dopravní odborníci, s nimiž MF DNES hovořila. "Občas se to skutečně objevuje," připustil Zbyněk Bernát z pražského magistrátu. Kolik takových případů je, ale nelze zjistit.
Města je neevidují, přehled o nich nemá ani ministerstvo dopravy. To zatím žádné opatření proti novému fíglu nechystá. Nyní hodlá jen změnit zákon kvůli výmluvám na osobu blízkou, které využívají majitelé nefiremních aut. Upravený zákon by mohl začít platit od ledna příštího roku.
