(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Martin Veselý, MAFRA

Stát by nás neměl trestat, říkají tlumočníci. Vadí jim podoba nového zákona

  • 0
Nová legislativa pro soudní tlumočníky a překladatele vyvolává u odborníků v oboru spíše negativní pocity. Podle tlumočníků jsou v něm vágní definice, které v praxi půjdou jen těžce realizovat. Novela má přinést i vysoké pokuty. Legislativa již prošla Sněmovnou, nyní leží v Senátu, který o ní bude hlasovat tento týden.

Zákon o tlumočnících je starší než pražské jaro. Datuje se až do roku 1967 a odborníci po změně dlouho volali. Stávající návrh novely jim však například ukládá i půlmilionové pokuty, například za „nevykonávání překladatelské nebo tlumočnické činnosti s odbornou péčí”, což by se dalo laicky vyložit jako „nekvalitní překlad“. 

A podle tlumočnice Iny Maertens to není jediný problém, který s sebou novela přináší. „Nejde jen o likvidační pokuty, ale i další nároky, které jsou na nás kladené. Podle nového zákona musíme vyhotovit stejnopis, který budeme muset uchovat - nejčastěji u nás doma, protože většina z nás pracuje z domova. Což ve výsledku znamená, že různě po republice se budou po sklepích nebo půdách schovávat trestní spisy se znaleckými posudky, lékařskými zprávami a dalšími citlivými údaji,“ vyjmenovává soudní tlumočnice angličtiny a ruštiny. 

Překládané listiny mohou také obsahovat informace advokáta s klientem, na které se vztahuje advokátní tajemství. „Prostory našich domácností nedokážeme zabezpečit natolik, aby si pro ně nakonec někdo nepřišel. To je ze strany zákonodárců nedomyšlené a nese to s sebou obrovské riziko,“ dodala. 

Všichni budou vědět naše jména i adresu, upozorňují tlumočníci

Některé případy mají i 500 stránek. Ty musí tlumočníci tisknout na vlastní náklady. Kromě toho musí materiály odevzdávat i policii.

Tlumočníci se také obávají toho, že změny v budoucnu povedou k tomu, že si lidé budou vybírat práci překladatele, než soudního tlumočníka. Což zkomplikuje práci soudům, které budou případné tlumočníky potřebovat. 

Přitom v některých jazycích je překladatelů nedostatek už teď. Například pro lotyšštinu, jazyk Evropské unie, jsou v Česku pouze dva soudní tlumočníci. Do thajštiny dokonce jeden.

Ukládání spisů se zároveň pojí se skutečností, že podle nové legislativy budou muset tlumočníci povinně zveřejnit i svou adresu, na které působí. Většinou se tedy jedná o adresu bydliště. Seznam všech tlumočníků s adresami poté bude volně přístupný na stránkách ministerstva. 

„Už nyní jsme exponováni tím, že se naše identita ví. Naše práce je potřeba ve velmi vypjatých situacích jako jsou výslechy podezřelých nebo třeba rozvod. A my tam s těmi lidmi sedíme. Takhle se bude vědět, že i u mě doma leží krabice se záznamem rozvodu, která tam bude tři roky,“ řekla Kryścina Šyjanok, která soudně překládá z běloruštiny a ruštiny. 

Ministerstvo spravedlnosti přiznává, že by v tomto ohledu mohli v budoucnu přistoupit ke změně a uchovávat případné spisy v elektronické podobě. „Musela by být zajištěna autenticita dokumentu, tedy elektronické podpisy, elektronická časová razítka, že by bylo zajištěno jeho řádné uchování, kterým nebude uložení na USB disku. Při respektování těchto požadavků je tato změna představitelná,“ uvedla Andrea Šlechtová z tiskového oddělení.

Za další velký problém tlumočníci označují nemožnost odmítnout tlumočení z oboru, kterému nerozumí. Tlumočník, který se specializuje na finanční kriminalitu, musí například přeložit lékařské zprávy, když si ho soud vybere. 

„Ani v polštině nemám takovou slovní zásobu, nikdo nerozumí všemu. Přesto to nemůžu odmítnout. Ani se s někým radit, protože nás váže mlčenlivost,“ popisuje Hanna Marciniak, soudní tlumočnice polštiny. 

Jiný pohled v této věci zastává ministerstvo. „V případě, že by tlumočníci mohli odmítat tlumočení a překlady pro orgány veřejné moci z důvodu nedostatku odbornosti, obáváme se, že se z toho může stát rozšířený jev. Jedná se o subjektivní věc, kterou není možné ověřit a mohla by se z toho stát univerzální výmluva pro odmítání tlumočení pro orgány veřejné moci,“ uvedla Šlechtová. 

Zdůraznila, že v jistých situacích hraje velkou roli čas a rychlost, kdy je nutné tlumočníka opatřit v řádu hodin. Podle ní navíc tlumočníci mají možnost zapsat si svou specializaci v rámci svého jazyka. „V případě, že má tlumočník zapsaný jazyk obecný, bez omezení, předpokládá se, že znalost jazyka má,“ doplnila.

Vysoké pokuty, minimum příplatků

První připomínky k zákonu projednával Senát minulou středu. Ústavně právní výbor doporučil Senátu zákon jednoznačně zamítnout. Hlasování celé komory bude ve čtvrtek. 

Situaci se ještě snaží zachránit iniciativa Za lepší zákon o soudních tlumočnících a překladatelích, kdy podle Hanny Marciniak jednají o pozměňovacích návrzích s některými členy horní komory Parlamentu. Zpravodajec zákona Zdeněk Hraba je například proti vysokým pokutám.

„K zákonu mám několik připomínek, protože se týká i soudních znalců, ale nesouhlasím také s některými body, které zasáhnou tlumočníky. Půlmilionové pokuty jsou opravdu vysoké, takže je chci snížit na původní částku. Tedy třicet tisíc korun,“ uvedl senátor Zdeněk Hraba. 

Problém také je, že tlumočníci nemají oproti jiným justičním oborům svou vlastní stavovskou komoru danou zákonem. Členství by podle oslovených tlumočnic mělo být povinné. 

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video