Databáze bývalé komunistické vojenské kontrarozvědky zahrnuje 309 registračních protokolů, které obsahují záznamy zhruba o 140 tisících lidech.
Ředitel archivu Ladislav Bukovszký uvedl, že hlavním důvodem zpřístupnění záznamů je snaha o maximální transparentnost.
Protokoly obsahují jména lidí z celého Československa, o něž se vojenská kontrarozvědka zajímala. Jsou tam jak prověřované osoby, tak spolupracovníci, uvedl zástupce ředitele archivu Martin Pulec.
Nejstarší ze zveřejněných protokolů pochází z roku 1954, nejmladší z roku 1989. Jednotlivé osoby lze v databázi vyhledávat podle příjmení.
Vojenská kontrarozvědka měla vytvořit z armády poslušný nástroj politické moci. Mezi její hlavní úkoly patřilo odhalování aktivit západních tajných služeb, velezrady, teroru, diverze, nepřátelské propagandy či příprav zběhnutí.
Soustřeďovala nejen zpravodajské, ale i policejní pravomoci. K metodám její práce patřily provokace, brutální výslechy i fyzické a psychické mučení. Zrušena byla v roce 1990.
V roce 2001 vyšlo najevo, že části pracovníků vojenské kontrarozvědky byla počátkem 90. let neoprávněně vydána lustrační osvědčení.
