areál Vrbětice 2021

areál Vrbětice 2021 | foto: MAFRA

Policie chtěla zkoumat otisky na tajné zprávě o Vrběticích, Hrad ji skartoval

  • 858
Policie prověřuje, za jakých okolností prezidentská kancelář skartovala tajnou zprávu o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku. S odkazem na tři nejmenované zdroje o tom v sobotu informovaly Český rozhlas - Radiožurnál a server Respekt.cz.

Detektivové podle nich na skartaci dokumentu narazili při prověřování, zda se s tajnou zprávou na Hradě neseznamovali lidé bez bezpečnostní prověrky. Policie informaci médií nekomentovala. Reakci Hradu iDNES.cz zjišťuje, mluvčí Hradu Jiří Ovčáček zatím na twitteru bez dalších podrobností uvedl, že ve slušné společnosti se na anonymy nereaguje.

Na skartaci tajné zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) o vyšetřování výbuchů ve Vrběticích přišli detektivové, kteří chtěli z dokumentu odebrat otisky prstů nebo stopy DNA, uvádějí Radiožurnál a Respekt.

BIS řeší úniky tajných informací na Hradě. Mynáře zřejmě čeká výslech

Podle jejich zdrojů pracovníci odboru analytiky Kanceláře prezidenta republiky (KPR) kriminalistům řekli, že zpráva byla zničena na konci loňského listopadu. „Ke skartaci se asi omylem připletl dokument v utajovaném režimu D (důvěrné), a to zpráva o Vrběticích,“ uvedl zdroj z prezidentova okolí.

Vedoucí KPR Vratislav Mynář nezpochybnil, že Hrad dokumenty skartoval, z jakého důvodu se tak stalo, nevysvětlil, uvádějí Radiožurnál a Respekt. Mynář podle nich zároveň odmítl, že by někdy četl materiály, k nimž nemá bez bezpečnostní prověrky přístup.

„Máte zajímavé informace. Jelikož já tento druh adrenalinového sportu v podobě nezákonných úniků bezpečnostních informací nepěstuji, neboť ctím zákony České republiky, na Vaše dotazy ani náznakem odpovídat nebudu,“ napsal Radiožurnálu kancléř.

Skartovaly se stovky dokumentů

Rekonstrukce operace Vrbětice. Pravý důvod, proč vyšetřování trvalo dlouho

K celé situaci se vyjádřila Kancelář prezidenta republiky v oficiální zprávě na svých webových stránkách. Zdůraznila, že ačkoliv byly skartovány písemnosti z let minulých, přes 500 čísel jednacích, zmiňovaný dokument mezi nimi nebyl.

„Skartován nebyl žádný spis určený k archivaci. Ve všech případech šlo o spisy, jejichž původcem nebyla KPR a obsah je tedy uchován v archivech jiných státních institucí. S utajovanými dokumenty je nakládáno podle platných pravidel, včetně jejich uzamčení v certifikovaných úschovných objektech,“ stojí ve zprávě Hradu.

Dále se v textu píše, že: „Likvidaci starých spisů provádí vždy osoby prověřené na stupeň Přísně tajné a o skartaci je vyhotoven písemný protokol. Na skartace standardně dohlíží skartační komise.“

Už dříve, v pátek, KPR uvedla, že 21. ledna na Hrad přišla trojice příslušníků NCOZ. „Při této příležitosti se seznámili s konkrétními daty, o nichž KPR dosud veřejně neinformovala,“ uvedla kancelář. V pátek se podle ní na Hrad obrátila redaktorka Českého rozhlasu s žádostí o potvrzení některých z těchto informací. „Příslušné instituce by měly věnovat pozornost nezákonným únikům neveřejných a utajovaných informací od orgánů činných v trestním řízení a zpravodajských služeb,“ napsal v pátek Hrad.

Vedoucí bezpečnostniho odboru KPR Jan Novák pouze obecně uvedl, že likvidaci starých spisů provádějí vždy pověření lidé a o skartaci je vyhotoven písemný protokol. „Skartovány jsou písemnosti z předchozích let v řádu stovek čísel jednacích,“ dodal. Jestli zlikvidováním dokumentu Pražský hrad neporušil zákon, bude zřejmě řešit policie, uvedly Radiožurnál a Respekt.

Vrbětice byly součástí operace proti Ukrajině, GRU chtěla zbraně nejdříve koupit

Tajnou zprávu o údajném podílu Ruské vojenské zpravodajské služby GRU dostal prezidentská kancelář loni v dubnu krátce předtím, než informace zveřejnila vláda. Web Deník N loni v květnu uvedl, že dokument ležel na Hradě deset dní, než se s ním seznámil prezident Miloš Zeman.

Vrbětice zasáhly v roce 2014 dvě exploze. Při výbuchu prvního ze skladů v říjnu 2014 zemřeli dva lidé, druhý sklad explodoval v prosinci téhož roku. V polovině loňského dubna tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že české bezpečnostní složky mají důvodné podezření na zapojení příslušníků ruské vojenské tajné služby GRU do výbuchů.

Vrbětice má na svědomí šestičlenné ruské komando, ne jen dva hledaní

Kauza vedla k vážné diplomatické roztržce mezi Českem Ruskem a vzájemnému vypovídání diplomatů. Rusko účast svých agentů na explozích popírá.

Vyjádření Kanceláře prezidenta republiky

Na dotazy médií uvádíme: V Kanceláři prezidenta republiky přicházejí do styku s utajovanými dokumenty výhradně osoby disponující odpovídající bezpečnostní prověrkou a s písemnostmi je manipulováno v zabezpečených oblastech.

Likvidaci starých spisů provádí vždy osoby prověřené na stupeň Přísně tajné a o skartaci je vyhotoven písemný protokol. Na skartace standardně dohlíží skartační komise.

Ve dnech 29. listopadu až 1. prosince 2021 byly skartovány utajované písemnosti z předchozích let, přes 500 čísel jednacích. Všechny skartované spisy byly v souladu s platnými právními předpisy vyřazeny, prošly archivním dohledem a byly určeny ke zničení.

Skartován nebyl žádný spis určený k archivaci.

Ve všech případech šlo o spisy, jejichž původcem nebyla KPR a obsah je tedy uchován v archivech jiných státních institucí.

S utajovanými dokumenty je nakládáno podle platných pravidel, včetně jejich uzamčení v certifikovaných úschovných objektech.

Zároveň upozorňujeme na opakování nepravdivé informace, kterou KPR již vyvrátila dne 21. října 2021.

Konkrétní utajovaný dokument, označený ze strany původce jako běžná utajovaná pošta a dopravený do KPR v pozdně odpoledních hodinách dne 7. dubna 2021, byl řádně zapsán a oznámen Sekretariátu prezidenta republiky. Pak byl uzamčen v certifikovaném úschovném objektu tajné spisovny. Panu prezidentovi byl spis předán po jeho příjezdu na Pražský hrad v nejbližším termínu, tedy dne 13. dubna 2021 (10., 11. dubna, sobota a neděle). Nezakládá se na pravdě, že by prezident republiky obdržel spis po deseti dnech od doručení, jak uvádějí některá média.

Kancelář prezidenta republiky

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video