Aplikace Tečka, pomocí které mohou lidé od 30. června prokazovat prodělání nemoci covid-19, se používá například při cestování v rámci systému evropských covidpasů.
„Mám tři možnosti, jak mohu přidat do Tečky své údaje. Nejjednodušší je sken QR kódu, automaticky se mi tak zobrazí digitální kopie,“ uvedl Dzurilla. Další možností je vložení rodného čísla a ověření se přes SMS. V případě problémů mají uživatelé volat na linku 1221.
Zmatky způsobila existence dvou aplikací s podobnými názvy - Tečka a čTečka. „Tečkou se prokazujeme pomocí certifikátů. Druhá aplikace, čTečka, vznikla pro to, aby existovalo jednoznačné ověřování, ukáže mi, zda je váš QR kód validní, to je všechno,“ vysvětlil v Rozstřelu Vladimíra Vokála zmocněnec pro IT.
Elektronická identita
Třetí možností pro vstup do aplikace Tečka je elektronická (bankovní) identita, které Dzurilla fandí. Možnost by měly nabízet všechny významné banky do konce roku. „Bankovní identita se stala například v severských zemích nejrozšířenějším prostředkem pro identifikaci,“ řekl zmocněnec.
Zároveň podle něj rozhodně nehrozí, že by banky měly přístup k citlivým informacím v aplikaci. Tuto identitu mohou také využít i cizinci žijící v Česku, kteří mají bankovní účet.
Bankovní identita je pro statisíce lidí nedosažitelná. Smůlu mají i Slováci |
Nová zjednodušení a zlepšení aktuálně připravuje vývojový tým. V blízké době například majitelé telefonů iPhone budou moci vkládat certifikáty i do takzvané peněženky.
„Hodně rádi bychom do aplikace v budoucnu vložili i pravidla jiných zemí. Potřebujeme ale, aby s námi státy sdílely svá nastavení, aby se vše mohlo propojit,“ řekl v Rozstřelu. Počítá se i s „předběžným odbavením“, které by se mohlo využívat například při sportovních utkáních či koncertech.
Aplikace je jinak schopná fungovat po celém světě. „Já mám v aplikaci všechny členy rodiny, cestovali jsme tak naprosto bezproblémově. Děti jsem si přidal přes kontaktní údaje, manželku přes bankovní identitu,“ popsal Dzurilla svou osobní zkušenost při využívání aplikace.
Digitalizace státní správy
Digitalizací prochází také celá státní správa, čemuž napomohly i elektronická identita a datové centrum Státní pokladna Centrum sdílených služeb (SPCSS) v Zelenči, které Dzurilla vede. Cílem podle něj je, aby si lidé mohli vše vyřizovat z domova, a aby vznikl takzvaný „státní cloud“.
SPCSS se začalo stavět v roce 2016, dokončeno bylo v roce 2019. Investice činila 225 milionů korun. Slouží k zabezpečení datového provozu téměř všech systémů ministerstva financí, například provoz EET nebo informační daňový systém.
„Elektronické volby bychom technicky dokázali, je to ale jednoznačně politické rozhodnutí,“ uvedl Dzurilla. Největší otázkou je podle něj v tomto případě zajištění svobodných voleb.
Česko už investory tolik neláká, preferují Estonsko. Kazí to státní správa |
Do kompletní digitalizace má ale česká státní správa ještě daleko, vzorem může být například „digitální“ Estonsko. Místní úřady zde nabízí více než tři tisíce veřejných digitálních služeb.
Dzurilla je český manažer a úředník působící zejména v oblasti IT systémů a organizačních a procesních změn. Vládním zmocněncem pro informační technologie a digitalizaci ve vládě Andreje Babiše je od roku 2018, z této pozice vede projekt Digitální Česko.
Během pandemie covidu-19 odpovídal za projekt Chytré karantény a centrální rezervační systém pro očkování. Právě za registrační systém se premiér Andrej Babiš v lednu rozhodl Dzurillu navrhnout na státní vyznamenání. Ten však nedávno v rozhovoru pro iRozhlas namítl, že si ho nezaslouží a neměla by o tom být řeč.
