"Je to skvělá věc, sníme o ní už léta," vítá iniciativu vlády psycholog a zakladatel společnosti Drop-in Ivan Douda. Spolu s kolegou Jiřím Preslem stáli u zrodu substituční léčby lidí závislých na opiátech, nejčastěji heroinu, a tu si pochvalují.
Substituční léčba spočívá v nahrazení původní drogy lékařsky předepsaným užíváním látky s podobnými účinky a vlastnostmi, ale s výrazně menšími riziky. Například heroin je u nás nahrazován metadonem. Uživatel drogy si pro náhražku chodí ve stanovený čas do protidrogových center.
Uživatel pervitinuNa pervitinu, na rozdíl například od heroinu, nevzniká fyzická závislost, ale závislost psychická. Jejich uživatelé se tak od sebe liší a i léčba je jiná. Pervitin se na závislém rychle projeví. Do měsíce může zhubnout až deset kilo, rapidně se mu změní vzhled. Metamfetamin patří do okruhu stimulačních látek. Člověka "zrychlí" a navodí mu příjemné pocity radosti, také proto ho nejčastěji začne brát. Jsou tak i častější případy agresivity či kriminality. Uživatel heroinu se naopak spíše utlumí. |
Díky tomu je pod kontrolou a méně ohrožuje společnost i svůj život. Více se izoluje od drogové komunity a tím pádem na sebe nenabaluje další potencionální uživatele. "Nekrade a neprovozuje kriminální činnost. Přibere na váze, lépe vypadá. Může fungovat v rodině i normálně pracovat. A častěji začne abstinovat," popisuje výhody náhražkové léčby Douda.
Úspěšnost této metody podle něj nelze vnímat jen jako poměr lidí, kteří jsou na substituci a začnou abstinovat. Takových je podle jeho kolegy Presla kolem deseti procent. "Úspěšnost vidíme v tom, že narkoman zůstane u legální drogy. Stává se z něj pak jakýsi diabetik, který si musí píchat inzulin, ale zastavíme proces resocializace," uvedl. Takových lidí už je podle něj zhruba 40 procent.
Náhražková léčba navíc podle Doudy šetří náklady státu na zdravotní péči o nemocné. V zahraničí jsou prý ještě dál. Provozují centra, kde lidé berou drogu injekčně. Je to jen pro ty, kteří z nějakého důvodu nemůžou přestat drogu brát. Vyplatí se to, protože jsou pod dohledem, nekradou a neohrožují společnost. Navíc berou čistou drogu. "V Česku je však naděje na prosazení takového centra mizivá. Je to politicky téměř neprůchodné," říká Douda.
Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky nyní zařadila program substituční léčby lidí závislých na pervitinu do akčního plánu na další tři roky. Podle koordinátora protidrogové politiky Jindřicha Vobořila zatím není jasné, jaké látky mají pervitin nahradit. "O výběru preparátů se vede velká diskuze, jak to bude s úspěšností a podobně. Otázek je kolem toho hodně," uvedl Douda. Presl o náhražkové látce za pervitin zatím také nemá jasnější představy. "Je to teď na vládě, aby přišla s nějakými návrhy. Já můžu jen čekat, co mi dají," přiznává.
"Prvně bychom si udělali hloubkovou studii, pak nějaký pilotní projekt a uvidíme, co to udělá," potvrdil Vobořil domněnku, že zahájení takové léčby bude stát ještě spoustu diskuzí a hodně času.
Regulaci prodeje léků s pseudoefedrinem kazí Polsko
V posledních letech počet lidí závislých na metamfetaminu, tedy pervitinu, stále přibývá. Z odhadovaných 40 tisíc uživatelů drog je 30 tisíc z nich závislých na pervitinu. Přestože je tahle droga na poli nelegálních látek nejrozšířenější, cílených programů a léčby se jí zatím příliš nedostávalo. Až nyní se vláda rozhodla převzít dobré zkušenosti ze zahraničí a substituční léčbu závislých na pervitinu vyzkoušet. Dosud se zaměřovali především na podchycení výrobců této drogy.
Pervitin je poměrně jednoduché vyrobit. Uživatelé si ho připravují z pseudoefedrinu, který obsahují některé léky na horečku a nachlazení. V Česku je prodej těchto léků omezený, v každé lékárně vedou evidenci jejich výdeje. Narkomanovi však stačí obejít více lékáren a získá dost pseudoefedrinu na výrobu drogy. Česká lékařská komora volá po zavedení prodeje těchto léčiv na recept, jako to mají například v Německu, parlamentem to však zatím neprošlo.
Problémem je také pašování těchto léků z Polska, kde žádná omezení nemají. Čeští výrobci tam jezdí nakupovat tisíce balení najednou, čímž samozřejmě znehodnocují opatření v Česku i v dalších okolních zemích.
"Před 14 dny jsme se setkali ve Vídni se zástupci všech okolních států a o regulaci jsme hovořili. Všechny země přijaly kontrolní opatření, kromě Polska. U nich je potíž v tom, že oni s uživateli pervitinu problémy nemají, takže se jim to nevyplatí," vysvětlil Vobořil s tím, že vyjednávání nevzdávají. Na Poláky vyvíjí tlak i Německo a polský protidrogový koordinátor o prosazení podobné regulace, jaká funguje v ČR, usiluje. Návrh však už dvakrát neprošel Sejmem.
