ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Depositphotos

Až o třetinu horší zdraví. Pandemie se podepsala i na játrech a žlučnících

  • 21
Méně pohybu, více alkoholu a nevhodný jídelníček. To vše způsobilo, že se lidem během pandemie zhoršilo zdraví. Podle odborníků z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze až o 30 procent. Například zde registrují až dvakrát více hospitalizací, které souvisí s komplikacemi žlučových kamenů. Až o 50 procent se zvýšil počet hospitalizací v souvislosti s jaterními chorobami.

Problémy s játry má i Milan, kterému je 67 let. Poprvé se objevily loni v létě, kdy měl žlutě zabarvené oči, otoky nohou či modřiny. V tomto období se však nedostal k žádnému vyšetření, které potřeboval. Neustále se odkládala. 

Milan nakonec skončil ve Všeobecné fakultní nemocnici, poprvé ho hospitalizovali letos na jaře s projevy těžkého selhávání jaterních funkcí. „Zjistili jsme, že s největší pravděpodobností trpí vrozenou chorobou, která způsobuje střádání železa a vede k cirhóze,“ uvedl Radan Brůha, přednosta 4. interní kliniky VFN a 1. LF UK. V játrech pacienta nyní lékaři objevili ložisko podezřelé z nádoru, tedy rakoviny. 

Nyní tak Milan čeká na případnou transplantaci jater. Sám ovšem potvrzuje, že poté, co je v rukou lékařů, je mu o něco lépe. „Nemám žádné bolesti. Stále se mi ale motá hlava a zvedat nic nesmím. Nohy mi otékají,“ popsal muž. 

Přednosta Brůha zdůraznil, že kdyby byl Milan včasně diagnostikován, mohlo se jeho vývoji v nemoci předejít. Jeho případ je jedním z mnoha, které lékaři v nemocnicích nyní potkávají. 

VFN v Praze například registruje stoprocentní nárůst hospitalizací pro jaterní choroby, které souvisejí s poškozením alkoholem v období za letošní duben a květen ve srovnání s rokem 2020. „Poškozená játra nadměrnou konzumací alkoholu má v ČR asi 8 procent populace. Období izolace v době pandemie zvýšilo riziko škodlivého pití alkoholu, což je množství přesahující 1‒2 piva denně,“ uvedl Brůha. 

Problémy s játry

Nárůst hospitalizací odborníci zaznamenali i v případě žlučníkových kamenů. Těmi trpí až 25 procent dospělých v Česku. Za letošní květen a duben zaznamenali dvojnásobné množství hospitalizací kvůli komplikacím se žlučovými kameny a o 50 procent více endoskopických zákroků pro jejich uvolnění.

„V případě, že se plánovaná operace, nebo dokonce prvotní vyšetření odkládá, mohou se objevit závažné komplikace, ke kterým patří zánět žlučníku, ucpání žlučových cest, zánět žlučových cest, podráždění slinivky,“ varoval Brůha. 

„Všechny tyto komplikace prodlužují hospitalizaci pacientů a délku jejich pracovní neschopnosti a velmi často vyžadují další léčebné zákroky, jakými je třeba endoskopické uvolnění kaménků ze žlučových cest. V nejzávažnějších případech mohou znamenat i riziko úmrtí,“ dodal lékař. 

Zákazy a uzávěry. Podzim zhoršil zdravotní stav třetině Čechů

Stejně varující je podle odborníků i současná situace u nemocí jater. „Problém je v tom, že poškození jater se vyvíjí pomalu, často desetiletí, ale u části pacientů nevyhnutelně přechází do stadia jaterní cirhózy či rakoviny jater,“ uvedl Brůha. Ke vzniku cirhózy vedou dvě cesty - poškození jater alkoholem, nebo poškození nadměrným ukládáním tuku. VFN v souvislosti se ztukovatěním jater registrovala opět vyšší počet hospitalizací. 

„Nadměrným ukládáním tuku v játrech trpí 25 procent populace. Podle dat Ipsos z letošního roku víme, že až třetina dospělých Čechů během pandemie přibrala,“ popsal Jaroslav Macášek, primář 4. interní kliniky VFN a 1. LF UK. 

„Pandemie přinesla změnu životního stylu - dlouhodobý lockdown, zavření škol, využívání home office a snížení pohybové aktivity lidí,“ dodal s tím, že podle studií během 2 až 3 měsíců restriktivních opatření lidé přibrali přibližně dvě kila. 

Odkládání jiných operací, například ortopedických, kvůli kterému lidé déle užívali léky na bolest, mohlo vést k častějšímu vzniku vředů. „Tyto léky mohou poškodit sliznici žaludku a dvanáctníku, mohou přispět ke vzniku vředů často doprovázených závažným krvácením do horní části trávicího traktu,“ dodal Tomislav Švestka z kliniky. Počet výkonů, které s těmito potížemi souvisí, vzrostl ve VFN meziročně o 30 procent.

Podle Davida Felta, ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, se nyní nemocnice nachází v takzvané postcovidové inventuře. Sám ovšem vyjádřil radost nad tím, že se lékaři opět vrací k neakutním zákrokům a „normální medicíně“. „Máme tady asi 11 pacientů s covidem, z toho 2 ve vážném stavu, což je radostná situace. Pacienti se vrací. Je evidentní, že se ten život vrátil do naprostého normálu,“ uvedl s tím, že práce je nyní hodně. 

Pandemie měla podle odborníků dopady na mnoho oblastí lidského zdraví, kromě zažívacího traktu také na nemoci srdce a cév nebo psychické zdraví. V dalších oblastech, třeba neurologických či plicních, se projevují dlouhodobé následky nákazy covidem-19.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video