Stropnického slova jsou dosud patrně nejzávažnějším varováním z úst vysokého českého představitele v souvislosti s probíhající krizí na Ukrajině.
"V posledních měsících došlo k výrazné proměně bezpečnostního prostředí v Evropě," uvedl Stropnický na úvod Žofínského fóra s odkazem na vývoj na Ukrajině. "Rozsáhlý konvenční konflikt v Evropě je ve světle tohoto vývoje možný. Varovací doba klesá (...) Na vnější ohrožení se musíme připravovat jako na reálnou možnost," uvedl český ministr obrany.
Podobně se už v březnu pro iDNES.cz vyjádřil náčelník generálního štábu Petr Pavel. "Krymská krize je nejen podle mého názoru varováním pro všechny, kdo podléhají názoru, že bezpečnostní rizika jsou nám vzdálená (...) Představa dostatečné varovací doby před vznikem možného rizika přímo ohrožujícího bezpečnost České republiky je minulostí," uvedl Pavel (viz zde).
Hlavními úkoly armády a Ministerstva obrany nyní podle Stropnického je dokončit modernizační projekty, pořídit novou techniku - například radary či vrtulníky - a doplnit zásoby munice i početní stavy jednotlivých útvarů. Některé útvary jsou totiž prakticky na kritickém stavu, co se personální naplněnosti týče.
Stropnický také zmínil, že v armádě je z minulých "hubených" let akumulovaný vnitřní dluh ve výši sto miliard korun. V posledních měsících proto politici často mluví o navyšování obranného rozpočtu. Zatím je to ale jen v rovině slov, návrh rozpočtu na rok 2015 s žádným navýšením nepočítá (o sporu politiků, jaká má být cílová hladina obranného rozpočtu, čtěte zde).
Ministr financí Andrej Babiš bez ohledu na bezpečnostní situaci v Evropě uvedl, že armáda může dostat přidáno, až prokáže schopnost šetřit. A premiér Sobotka mluví nanejvýš o růstu rozpočtu na 1,4 % HDP.
Podle ministra obrany se jako vhodné tempo růstu vojenského rozpočtu jeví jedna desetina procentního bodu HDP ročně, což odpovídá zhruba čtyřem miliardám korun. "Jde ale i o schopnost absorpce těch peněz a toto bude jistě předmětem diskusí, i těch vášnivých," uvedl ministr Stropnický.
