Česko čelí příchodu 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Podle Šimona Pánka z neziskové organizace Člověk v tísni se tato vlna nedá srovnat s jakoukoliv jinou, která kdy přišla na naše území. Přesto se podle něj můžeme poučit zejména z příchodů uprchlíků z Jugoslávie.
Jaká vlna byla pro Česko či Československo až do aktuální vyvolané ruským útokem na Ukrajinu největší a kolik uprchlíků jsme přijali? V novodobé historii bylo několik vln. Pomineme druhou světovou válku, která je dost specifická, zato velmi blízká válce na Ukrajině. Velký byl příchod řeckých uprchlíků na konci čtyřicátých let. Pokud si dobře pamatuji, bylo to padesát šedesát tisíc lidí, což bylo na tu dobu hodně. V době komunistického Československa, které bylo dost izolované, naopak přišel odliv lidí. Nejdřív v roce 1948 a pak 1968. Největší příchozí vlna však byla ta ze zemí bývalé Jugoslávie vyjma Slovinska. Čísla jsou velmi nepřesná, protože nešlo částečně o uprchlíky, ale i o lidi, kteří se rozhodli se sem přesídlit, ale odhady se pohybovaly mezi čtyřiceti a šedesáti tisíci.
Česko, které bylo téměř polovinu 20. století v izolaci a nikdy nemělo kolonie, si na rozdíl od Francie či Británie nezvykalo na jinakost.
Šimon Pánekředitel Člověka v tísni
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel
