Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Indikace nové očkovací látky proti RS viru zatím není široká, je pouze pro kategorii osob nad 60 let věku. Pro ostatní věkové kategorie není dokončena,“ řekl v Rozstřelu Roman Prymula, podle které by měla vakcína chránit před těžkým zápalem plic, bronchitidou a bronchiolitidou.
Vakcína není proti kašli a rýmě
„Je zajímavé, jak se v médiích píše, že je to první vakcína proti rýmě a kašli. Ale tak to není,“ pokračuje epidemiolog. „Běžnou rýmu a kašel totiž způsobuje dvacet různých virů a tato vakcína se týká pouze RS virů. Takže budete chráněni proti kašli a rýmě, které způsobuje právě jen tento virus.“
RS virus u většiny lidí probíhá mírně. Většinou ve formě rýmy. Přidává se i kašel a zvýšená teplota. U dětí do tří let či u starších lidí má onemocnění mnohem vážnější průběh. A právě seniorům je vakcína Arexvy určena.
Podle Prymuly je zatím situace taková, že očkovací látku si senioři budou muset sami zaplatit, není tedy hrazená ze zdravotního pojištění. Cena je v tuto chvíli stanovena ve výši pěti tisíc korun. „Myslím si, že ta částka bude limitovat zájem lidí. Nedojde tedy k nějakému plošnému použití. Uvidíme, jak bude do budoucna postupovat proces schválení této vakcíny z hlediska úhrady ze strany pojišťoven.“
„Je zajímavé, že před konečným schválením je ještě druhá podobná vakcína, tentokrát společnosti Pfizer, která má mít kromě seniorů také indikaci pro těhotné ženy,“ podotýká Roman Prymula.
Vakcína Arexvy má podle Prymuly výhodu v tom, že má vysokou míru ochrany. „Míra protekce je dokonce na úrovni 80 procent. Což je u respiračních virů poměrně překvapivá věc. Třeba chřipkové vakcíny mají ochranu kolem 70 procent. A dokonce u starších kategorií, u seniorů se protekce pohybuje až kolem devadesáti procent.“
Kde se během pandemie staly chyby?
Ochrana však podle něj nebude dlouhodobá, rozhodně ne celoživotní. „Předpokládám že to bude otázka dominantně jednoho roku a poté bude muset dojít k přeočkování.“
V další části Rozstřelu se Roman Prymula ohlédl za pandemií covidu. Čelil například otázce, zda měl stát jednat méně restriktivně. „Musím konstatovat, že kromě dvou případů bych asi nepostupoval jinak, než se ve skutečnosti stalo.“
„Tím prvním případem byly školy. Vyzývali jsme, aby se v prvním roce už od dubna začalo chodit do škol. Tehdy totiž nastal pokles případů, ale školy zůstaly zavřené. A to byla chyba. A druhou chybou bylo podle mě rozvolnění opatření kolem Vánoc. Tam jsme se naopak naprosto zbytečně dostali do procesu, kdy tady denně opravdu hrozilo 11 tisíc nových případů, což byla neúnosná zátěž pro naše zdravotnictví,“ vzpomíná Prymula.
A jak se máme ke covidu chovat v tuto chvíli? „Případů je teď poměrně málo, pohybují se někde mezi dvěma desítkami, čtyřmi desítkami denně. Samozřejmě je to ovlivněno nízkým testováním. Netestuje se, když není nějaký závažný průběh. V nemocnicích je teď naprosté minimum osob. Na jednotce intenzivní péče je v tuto chvíli pouze jeden člověk,“ popisuje Prymula.
Budeme dělat, že tu covid není
„Ale čas od času slyšíme zprávy z různých zemí, že covid začíná znovu nabírat na síle, že tady cirkulují jiné varianty, než se kterými jsme se setkávali doposud. A to je určité memento. Zřejmě na podzim to může vést k tomu, že budeme mít zase nějaký nárůst. Ale populace je skutečně doslova otrávena covidem. Takže si myslím, že covid tady objektivně bude, ale my budeme dělat, že tady není,“ dodává epidemiolog.
Podle něj už je omikron na ústupu a začínají se objevovat nové varianty, na které se v tuto chvíli epidemiologové zaměřují. Ale zatím podle něj nejsou podrobnější informace o tom, zda by mělo jít o méně nebezpečné či naopak mnohem nebezpečnější mutace.
Roman Prymula si zároveň i nadále stojí za informací, kterou před časem řekl v Rozstřelu. Tedy že za pandemii koronaviru může zřejmě opravdu nechtěný únik z laboratoře.
Zdá se, že covid má původ v čínsko-americkém výzkumu, říká Prymula |
„Od této informace jsme se příliš neposunuli. Tenkrát to byly americké bezpečnostní služby, které se k tomu přihlásily. A od té doby se nic dalšího nestalo. Platí to stále. A nemyslím si, že se něco dalšího zjistí. Velká míra otevřenosti, že bychom se dostali k těm úplně iniciálním vzorkům, tady totiž nikdy nebude.“
Byly vakcíny proti covidu bezpečné? Nebo mohly způsobit dlouhodobé zdravotní komplikace? Je v tuto chvíli ve vývoji nějaká další důležitá vakcína? A dočkáme se očkovací látky proti rakovině? I o tom hovořil místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula v Rozstřelu.
