Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: /Corbis, Profimedia.cz

V tajné službě velí lidé vyškolení v KGB

  • 64
V tajné službě BIS pracují dodnes na vedoucích pozicích bývalí příslušníci komunistické Státní bezpečnosti. Někteří z nich prošli ještě za socialismu školením u sovětské tajné služby KGB v Moskvě. Spolupracovali s KGB i na tajných operacích proti státům NATO.

Zjistila to MF DNES společně s pořadem televize Nova Na vlastní oči při pátrání po okolnostech případu důstojníka BIS Jaroslava Kukačky. Toho z BIS před dvěma měsíci propustili pro podezření, že zneužil 200 tisíc korun z tajných fondů a že vybíral výpalné od podnikatelů.

Poslanci sněmovní komise pro dohled nad BIS jsou přesvědčeni, že jde i o selhání bezprostředních nadřízených Kukačky. Podle nejnovějších zjištění řídili Kukačku právě lidé, kteří mají minulost v StB. Jeden z nich, Bohumil Ridoško, se v personálních dokumentech, když přecházel z StB do demokratické kontrarozvědky, přiznal k tomu, že prošel dvouměsíčním kurzem KGB v Moskvě.

A druhý exdůstojník StB Vladimír Paleček ve stejných materiálech, které má MF DNES k dispozici, potvrdil, že spolupracoval s KGB na tajných operacích proti státům NATO. Oba přitom dnes pracují v odboru, který má odhalovat agenty bývalého Sovětského svazu.

O tom, že si novodobá tajná služba ponechala několik pracovníků StB, se všeobecně vědělo. Ale to, že pracují na vedoucích pozicích a že mají školení přímo u KGB, netušili poslanci ani bývalý dlouholetý ministr vnitra Jan Ruml. "Jsem úplně zděšený. Jen to dokazuje, že se tajné služby nepodařilo úplně vyčistit," řekl v úterý Jan Ruml.

Podle šéfa sněmovní komise pro kontrolu BIS Jana Klase (ODS) je ale kauza mnohem vážnější. "Jde o daleko větší množství lidí, které nechci zatím blíže specifikovat." Vysvětlení ředitele BIS Jiřího Langa čeká při čtvrtečním jednání komise. "O této věci jsem věděl. Je mnohem vážnější, než je uváděno v tisku, protože se nejedná pouze o tři bývalé pracovníky StB," řekl Klas ČTK.

Pracovali proti NATO
Právě bezprostřední nadřízení a nejbližší spolupracovníci Jaroslava Kukačky jsou hlavním problémem celého případu. Ve druhé polovině devadesátých let byl v BIS přímým nadřízeným Kukačky vedoucí oddělení Bohumil Ridoško. V úplně poslední době byl vedoucím týmu, v němž Kukačka působil, Vladimír Paleček. Třetím mužem, který spolupracoval s Kukačkou a byl s ním v nejtěsnějším kontaktu, byl Peter Burak.

Jenže, jak vyplývá z dokumentů tajné služby, které má MF DNES k dispozici, tito tři důstojníci BIS byli příslušníky komunistické Státní bezpečnosti - přesněji její druhé hlavní správy, tedy kontrarozvědky.

Ridoško a Paleček působili "na úseku vnějšího nepřítele" ve třetím odboru, který byl zaměřen proti Velké Británii, Francii a ostatním státům NATO. Jejich hlavním úkolem bylo odhalovat špiony států NATO, a naopak získávat v těchto zemích agenty. Oba byli v tomto odboru vedoucími oddělení.

A jejich kolega Peter Burak byl vedoucím oddělení na sedmém odboru StB, který "kontrarozvědně zajišťoval na úseku ochrany ekonomiky dopravu a spoje, palivoenergetickou základnu, jaderné elektrárny a letiště".

Neodhalili špiona
Když začala Inspekce BIS vyšetřovat případ důstojníka Kukačky, měla na samém začátku podezření, že peníze, s nimiž disponoval, získával i od cizích zpravodajských služeb, tedy že pracoval i pro druhou stranu.

"Informace o prodeji zpravodajských informací druhé straně jsou spekulace, pro které neexistuje důkaz. Současné šetření tomu nenasvědčuje," řekl mluvčí BIS Šubert.

Jenže, dá se to stoprocentně vyloučit? Stejně tak vzniká otázka, zda lze věřit tomu, že se v exdůstojnících StB, kteří Kukačku donedávna řídili, "neprobudí" vzpomínky na minulost?

Odborníci připomínají, že nad minulostí Ridoška, Palečka či Buraka by se snad daly zavřít oči, kdyby byly za jejich prací v BIS vidět konkrétní výsledky. Jenže BIS dodnes žádného "ruského agenta", což je jejich úkol, neodhalila. Že by tu žádní nebyli?

Další podrobnosti o kauze čtěte ve středeční MF DNES.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video