„Tato data jsou běžně zveřejňována a nejsou nedostupná,“ uvedl na dotaz iDNES.cz ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. „Pouze je více zvýrazníme na webu, nic jiného není třeba měnit,“ dodal.
Reinfekce se začaly ve statistikách objevovat zhruba v září 2020. To ale šlo o jednotky případů. Sto reinfekcí za den se pak objevilo v březnu 2021, pětistovku číslo překonalo v listopadu. Letos 11. ledna číslo přesáhlo tisíc, konkrétně se jednalo o 1 373 případů, 12. ledna pak o 1 420 případů. Na začátku ledna přitom bylo reinfekcí podstatně méně.
V souladu s aktuálně platnou evropskou definicí Státního zdravotnického ústavu za reinfekci považuje opakované, potvrzené, symptomatické onemocnění covid-19, kde mezi první a druhou epizodou onemocnění uběhlo 60 nebo více dnů.
„K většině opakovaných onemocnění ovšem došlo s odstupem podstatně delším, medián intervalu mezi první a druhou epizodou onemocnění u hlášených případů byl 158 dní,“ uvádí se na webu.
Na stoupající počty reinfekcí upozornil mimo jiné sociolog Daniel Prokop na Twitteru. „Na podzim to nehrálo roli. Teď s omikronem to snižuje realitu epidemie o 10 procent a může to stoupat,“ uvedl.
Zároveň upozornil, že 11. ledna nebylo 12 366 případů, ale 13 766: „Protože máme navíc 1 400 reinfekcí. Nárůst proti minulému úterý není o 21,5 procent ale o 26,5 procent, protože zastoupení reinfekcí stoupá,“ popsal s tím, že nechápe, proč mít hlavní publikovaný údaj neúplný a matoucí.
Podruhé může být covid horší. Co víme o obranyschopnosti lidského těla |
Mezi březnem 2020 a 30. listopadem 2021 bylo do Informačního systému infekční nemoci (ISIN) nahlášeno celkem více než 2 miliony 170 tisíc případů covid-19. Mezi nimi bylo identifikováno 8 156 potvrzených opakovaných symptomatických onemocnění covid-19, z toho 4832 u žen a 3 324 u mužů. „Interval mezi první a druhou epizodou onemocnění byl v rozmezí 61 až 624 dní,“ upřesnil vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Jan Kynčl.
Omikron způsobuje nárůst reinfekcí
Téměř okamžitou reinfekci variantou omikron po předchozím prodělání delty potvrzují odborníci. Jednou z vlastností omikronu je totiž takzvané „obcházení imunity“.
„Ukazuje se, že protilátky po předchozích variantách koronaviru – když je člověk dříve prodělal – nejsou proti omikronu dostatečné. V případě očkování proti koronaviru se ukázalo, že pokud se imunita posílí třetí dávkou, tak pravděpodobnost jejího obejití je nižší. Zatímco v případě postinfekční imunity – tam už to není čím posílit. Člověk mohl prodělat mírnější variantu, nemusel si vytvořit dostatek protilátek,“ vysvětlil pro iRozhlas.cz předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.
Ani dostatek protilátek však podle něj nemusí být dostatečnou zárukou, že se člověk omikronem nenakazí. Protilátky vytvořené proděláním delty totiž na tuto novou variantu nestačí.
Dítě se nakazilo deltou i omikronem. Protilátky na novou variantu nestačily |
„Neumí ho dostatečně neutralizovat. Proto, když se člověk po deltě nakazí omikronem, tak onemocní. A to i když má protilátky. Proto na pacienty s omikronem nefungují ani ty monoklonální protilátky,“ dodal pro server.