Ve vašem striktním pojetí proporcionality by nebyla možná ani pětiprocentní hranice pro vstup do Sněmovny, vzkázal soud senátorům.

Ve vašem striktním pojetí proporcionality by nebyla možná ani pětiprocentní hranice pro vstup do Sněmovny, vzkázal soud senátorům. | foto: ČTK

Ústavní soud odmítl zrušit volební přepočet, který poškozuje malé strany

  • 13
Ústavní soud odmítl návrh skupiny senátorů na zrušení současného způsobu přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty. Ten znevýhodňuje malé strany a senátoři ho napadli před třemi lety. Podle soudců si ale ústavní definici proporčního volebního systému vykládají moc striktně a návrh je zjevně neopodstatněný.

Návrh podala skupina senátorů pod vedením Soni Paukrtové v červnu 2006. Reagovali tím tak na tehdejší sněmovní volby, v nichž se ukázala nespravedlnost volebního systému.

Současná D´Hondtova metoda přepočítávání hlasů na mandáty znevýhodňuje zejména menší strany v malých volebních obvodech. Zelení například v roce 2006 získali v Libereckém kraji 10 procent hlasů a žádného z osmi poslanců. Celorepublikově tak na jednoho poslance potřebovali více než dvojnásobek hlasů než ODS a ČSSD. - čtěte více o nespravedlnosti volebního systému

"Pokud jeden dostatečně reprezentativní politický subjekt potřebuje k zisku mandátu podstatně, nebo dokonce dvaapůlkrát více hlasů než jiný reprezentativní subjekt, pak se již nejedná o volební systém proporční, nýbrž o systém vysloveně disproporční," stěžovali si v roce 2006 senátoři.

Podle mluvčího ústavního soudu Michala Spáčila se ale soudci věcnou podstatou návrhu ani nezabývali, protože byl zjevně neopodstatněný.

"Navrhovatelé vykládají princip rovnosti volebního práva natolik úzce, že v podstatě nepřipouštějí jakékoli podstatnější odchylky od ´ideálního´ rozdělení mandátů v závislosti na počtech hlasů odevzdaných pro jednotlivé politické subjekty," argumentuje v rozhodnutí Ústavní soud.

Soudci připomenuli, že ve striktně chápaném proporčním systému by nebyla přípustná ani pětiprocentní hranice pro vstup do Sněmovny. Ta totiž diskriminuje strany, které získají například 4,5 procenta hlasů.

Soud: Přepočet není náhodný a nepředvídatelný

Senátoři si také stěžovali, že český volební systém je pro voliče "nepředvídatelný". Ve znevýhodnění malých stran, které záleží na rozložení jejich podpory v malých a velkých krajích, viděli senátoři prvek náhodnosti.

Přepočet D´Hondtovou metodou podle nich může "zdeformovat politické složení Poslanecké sněmovny oproti skutečné proporcionalitě do naprosté absurdity."

Ústavní soud ale bez širšího věcného projednávání odmítl i námitku nepředvídatelnosti a náhodnosti.

"Vzhledem k tomu, že jsou volební výpočty exaktní, jsou i jejich důsledky objektivně předvídatelné. Jediným nepředvídatelným faktorem ve volebním systému je hlasování voličů," napsali soudci v rozhodnutí.

Reforma do voleb zřejmě nebude

Změna nespravedlivého a neefektivního volebního systému je předmětem i politických bojů. Topolánkova koaliční vláda připravovala jeho reformu. ODS nakonec prosadila tzv. řeckou variantu. Neproporcionalita se v ní řeší slučováním krajů. Celostátní vítěz voleb ale dostává poměrně velký bonus (až 15 mandátů), aby mohl snáze sestavit vládu. - čtěte Vláda má plán, jak předejít volebnímu patu: schválila bonus pro vítěze

Proti této variantě se ale ještě před pádem Topolánkova kabinetu postavili lidovci. Nelíbí se ale hlavně sociální demokracii. Předseda ČSSD Jiří Paroubek dal jasně najevo, že strana reformu do podzimních voleb nepodpoří. Hlasy sociálních demokratů jsou přitom nutné pro získání ústavní většiny na změnu volebního zákona. - čtěte Změnit volební zákon do října nestihneme, připustil Paroubek


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video