V Česku se ročně narodí téměř 40 tisíc dětí svobodným matkám. A jejich podíl se bude zvyšovat. Ilustrační foto

V Česku se ročně narodí téměř 40 tisíc dětí svobodným matkám. A jejich podíl se bude zvyšovat. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Třetina dětí v Česku je nemanželských

  • 294
Bylo jí 28 let, když otěhotněla. Přestože měla dnes pětatřicetiletá Irena majetného partnera s vlastním domem, vdavky odmítala a po sedmi letech se i s dcerou odstěhovala do malého bytu. "Láska se nedostavila," říká žena ze středních Čech. Její sedmiletá dcera Linda šla minulý týden do první třídy bez tatínka.

Malá školačka je jedním z mnoha nemanželských dětí, kterých se u nás rodí čím dál víc. Loni přivedly nesezdané Češky na svět skoro 40 tisíc miminek, což je víc než třetina ze všech 114 047 živě narozených dětí.

V roce 1990 bylo nemanželských dětí pouze 8,6 procenta, v roce 2000 stoupl tento podíl na 22 procent a za první půlrok letošního roku to bylo už 36 procent narozených dětí.

Tajit partnera se už nevyplatí
Nejnovější statistiky tedy ukazují, že nesezdaných matek přibývá i přesto, že od letoška už není finančně výhodné mít dítě mimo manželství. Popřípadě zatajovat před úřady příjem muže ve společné domácnosti.

Stát zpřísnil podmínky pro výplatu některých sociálních dávek a mateřskou platí osaměle žijícím i vdaným matkám stejně dlouho – 28 týdnů. 

"V roce 2008 už by se to nemělo neúplné rodině tolik vyplatit," říká Sylva Höhne z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Když matka uvede, že nemá partnera, který by přispíval na výživu dítěte, dostane od státu o tři stovky víc než vdaná matka. A týká se to jen  maminek s nejnižšími příjmy. Až jim skončí mateřská a nastoupí na rodičovskou dovolenou, budou zhruba stejnou částku prodělávat.

Ještě vloni byly pro matky bez partnera sociální dávky až o dva tisíce výhodnější. Přesto odborníci očekávají, že podíl nemanželských dětí se bude zvyšovat. Ženy ani muži už se do uzavírání manželství zdaleka tolik nehrnou.

Takový vývoj předpokládá Jitka Rychtaříková z Katedry demografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy: "Když se nezmění současné podmínky, mohl by podíl nemanželských dětí stoupnout na 40 až 45 procent," míní.

Ve Francii a v Británii to je mezi pětačtyřiceti a padesáti procenty, ve Skandinávii a v Kanadě je z deseti živě narozených dětí dokonce šest nemanželských.

Profesorka Rychtaříková nepředpokládá, že by je Česko v tomto ukazateli "dohnalo". "Jsou tam jiné podmínky. V těchto zemích má svobodná matka z hlediska práva stejné postavení jako vdaná. U nás je opuštěná matka ve výrazně horší situaci, musí běhat po soudech, aby se něčeho domohla," vysvětluje.

Dvě třetiny svobodných matek mají v Česku jen základní vzdělání a nemanželské dítě je pro většinu z nich prvním potomkem. Tři maminky z deseti nenapíší dítěti do rodného listu jméno otce a připravují se o alimenty.

Odborníci považují dětství jen s matkou za riskantní pro další vývoj dítěte. "Tam, kde chybí partner, nemá dítě tak pestrou škálu vzorů k napodobování," varuje dětský psycholog Václav Mertin. Dítě, na jehož výchovu zůstává maminka sama, je více vystaveno riziku, že zapadne do špatné party, sáhne po drogách a bude porušovat zákony.

Proč rodí svobodné ženy?
Rozsáhlý výzkum Sociologického ústavu ukázal, že buď sňatek odmítají muži, nebo u obou partnerů převládá odpor k formalitám, popřípadě ženy odkládají svatbu až po narození dítěte, protože si nejsou jisté pevností vztahu.

"Lidé s nižším vzděláním nevidí životní cíl v kariéře. Je pro ně prvotní mít dítě," míní profesorka demografie. S tím souhlasí i sociolog Ivo Možný z Masarykovy univerzity v Brně.
 
Zmiňuje se také o nedostatku kvalitních partnerů. "Ženy se základním vzděláním by se většinou rády vdávaly, ale je pro ně daleko těžší sehnat chlapa, který se dokáže postarat o rodinu. Na sex je dobrý, ale mít ho doma a vzít si ho za manžela, to je jako uvázat si na krk další dítě," říká.

Přesně tak to cítí i Irena, o které byla řeč na začátku článku. Má sice nyní partnera, ale ani toho si nechce vzít. "Raději zůstanu s dcerou sama," říká.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video