Amnestie mu nestačila, od státu žádal miliony. Vysoudil 80 tisíc

  • 10
Stát má odškodnit podnikatele Zdeňka Mezeru za nepřiměřeně dlouhé trestní stíhání částkou 80 550 korun. V pondělí o tom rozhodl Obvodní soud pro Prahu 2. Mezera byl od roku 2001 stíhán za úvěrový podvod. Komerční banku měl připravit o stamiliony. Prezidentskou amnestii z roku 2013 přijal až ve chvíli, kdy hrozilo, že bude muset údajnou škodu uhradit.

„Žalovaný (Ministerstvo spravedlnosti) je povinen zaplatit žalobci (Zdeňku Mezerovi) částku ve výši 80 550 korun do patnácti dnů od právní moci rozsudku,“ rozhodla soudkyně Tereza Jachura Maříková. Podnikateli přiznala i úroky z prodlení.

Žalobce původně žádal od státu 26 milionů. Jeho právní zástupce v pondělí u soudu navrhl, aby ministerstvo zaplatilo klientovi aspoň dva miliony korun.

Přestože Mezera nakonec vysoudil jen zlomek požadované částky, zklamaně nepůsobil. „Je to dobrý, dostali jsme aspoň něco,“ řekl štábu iDNES.tv. Jeho právník však naznačil, že dneškem spor o odškodnění nekončí.

„Satisfakce v obecném smyslu to nepochybně je. My se s panem Mezerou poradíme, ale předpokládám, že odvolání budeme podávat,“ uvedl advokát Ladislav Košťál. Právní zástupce ministerstva k soudu nedorazil, z jednání se omluvil.

Mezera byl stíhán od února 2001 spolu s exšéfem Českomoravského fotbalového svazu Františkem Chvalovským a dalšími muži v rozsáhlé kauze úvěrových podvodů. Podle spisu měli připravit Komerční banku o 1,5 miliardy korun.

Městský soud v Praze vynesl nepravomocný rozsudek po deseti letech – v červnu 2011. Fotbalového bosse Chvalovského poslal do vězení na deset let, Mezeru na sedm, nepodmíněné tresty dostali i další aktéři.

Vrchní soud kvůli procesním chybám verdikt zrušil a věc vrátil k novému projednání. Do řízení následně zasáhla amnestie prezidenta Václava Klause z ledna 2013.

Prezident Václav Klaus vyhlašuje amnestii (1. 1. 2013):

Předseda senátu Kamil Kydalka se poté obrátil na Ústavní soud, protože dospěl k závěru, že amnestie, která zastavuje trestní stíhání přesahující osm let, je protiústavní. Ústavní soud jeho stížnost odmítl.

Kauzu Chvalovský zastavila amnestie. Soud řeší, co se zabaveným majetkem

Mezera trval na své nevině a výslovně požádal, aby soud pokračoval. Doufal v osvobozující rozsudek. V prosinci 2015 si však znovu vyslechl verdikt: vinen ze zvlášť závažného zločinu úvěrového podvodu. S ohledem na amnestii soud nemohl uložit trest, nařídil však podnikateli uhradit bance škodu ve výši 633 milionů.

Mezerovo odvolání už vrchní soud projednat nestačil. Muž v lednu 2017 krátce před veřejným zasedáním amnestii přijal. Rozsudek s výrokem o náhradě škody nenabyl právní moci a podnikatel nemusel Komerční bance nic platit.

Už v roce 2015 zažaloval Mezera stát o náhradu škodu za nepřiměřeně dlouhé trestní stíhání. Chtěl 26 milionů, s žalobou však nejprve neuspěl. Soudy uvedly, že dostatečným odškodněním mu má být prezidentská amnestie. Právě proto, že jeho stíhání přesáhlo osm let, má na ni nárok.

Nejvyšší soud se letos v červnu podnikatele zastal. Uvedl, že ve výjimečných případech může mít amnestovaný člověk nárok i na finanční satisfakci. Za téměř 16 let trvající trestní stíhání proto dnes podnikatel znovu žádal soud o peníze – aspoň o dva miliony korun.

Soudkyně Jachura Maříková stanovila základní částku, na kterou má Mezera nárok, na necelých 300 tisíc korun (18 tisíc za každý rok trestního stíhání). „Obecně se odškodňuje celková délka řízení,“ připomněla.

„Orgány státu se podílely na délce řízení. Státní zástupce nepodal bezvadnou obžalobu, věc mu byla vrácena k došetření. Také rozhodnutí prvostupňového soudu bylo zrušeno a to z důvodu procesních vad.“

Tereza Jachura Maříkovásoudkyně

Základní částku poté soud zredukoval o padesát procent, protože trestní věc byla „extrémně obtížná“. O další procenta ji snížil z důvodu sdílené újmy, neboť „ve věci bylo stíháno více osob“. Přihlédl i k udělené amnestii.

„Můžeme říci, že čtyři roky (2013 až 2017) bylo řízení vedeno nadbytečně jen proto, že to poškozený žádal a pak si to rozmyslel,“ připomněla také soudkyně. 

Mezera chtěl v jiném řízení po státu 140 milionů jako náhradu škody za ušlý zisk. S žalobou nebyl úspěšný. Obvodní soud pro Prahu 2 ji loni v červnu zamítl a rozhodnutí v prosinci potvrdil Městský soud v Praze. Nespokojený žalobce podal dovolání k Nejvyššímu soudu, o kterém zatím rozhodnuto nebylo.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video