Deset let vězení je slušný trest, aby se stíhaným a vyšetřovaným tunelářům zježily vlasy hrůzou. A aby aspoň trochu odradil ty, kteří o podobné profesi uvažují. I takové komentáře se objevovaly v roce 2011, když Městský soud v Praze udělil desetiletý trest vězení kdysi nejmocnějšímu muži českého fotbalu Františku Chvalovskému. Kvůli amnestii Václava Klause ale zůstalo jen u komentářů.
Bývalý dlouholetý předseda Českomoravského fotbalového svazu a obchodník s masem podle obžaloby koncem 90. let s dalšími čtyřmi lidmi způsobil Komerční bance škodu 1,5 miliardy korun. Měli předstírat, že půjčené peníze chtějí na financování svých obchodů – v případě Chvalovského na vývoz vepřových půlek, platili jimi ale především své předchozí dluhy. Všichni obžalovaní vinu popírali.
Chvalovského zatkla policie na konci února 2001 na letišti v pražské Ruzyni před odletem do Skopje na přípravné utkání Makedonie – Česká republika. „Až po přistání jsme zjistili, že Chvalovský s námi do Makedonie nepřiletěl,“ konstatoval jeho mluvčí Jaroslav Kolář (jak byli překvapení, jsme psali zde). Někdejšímu generálnímu řediteli a předsedovi správní rady Českomoravské agrární společnosti v té době hrozilo dvanáct let vězení.
Spolu s ním byl obžalován například podnikatel Zdeněk Mezera z toho, že jako šéf představenstva společnosti Satrapa spolu s dalšími lidmi předstíral, že peníze požadované po Komerční bance použijí na nákup masa a skotu a následný vývoz masa a kůží do ciziny. Mezera to v dřívějším vyjádření popřel, postupoval prý podle obchodních předpisů a podepisoval dokumenty předložené například Chvalovským (více zde).
Městský soud původně uložil v červnu 2011 Chvalovskému desetiletý a Mezerovi sedmiletý trest. Dalšími odsouzenými v kauze byli Ladislav Filip, Miloslav Brodacký a Petr Francl. Pětice také měla na deset let zákaz výkonu funkce zástupců statutárních orgánů společností.
Amnestováni KlausemAmnestie Václava Klause přispěla k ukončení několika závažných hospodářských kauz. MF DNES mapuje, jak žijí lidé, kterým dala možnost se znovu nadechnout. 
|
Odvolací pražský vrchní soud ale rozsudek zrušil a věc vrátil senátu předsedy Kamila Kydalky z Městského soudu v Praze k novému projednání. Kydalka se pak obrátil na Ústavní soud, protože dospěl k názoru, že amnestie prezidenta Václava Klause z ledna 2013, která zastavila i trestní stíhání přesahující osm let, je protiústavní. Ústavní soud jeho stížnost odmítl a Kydalka na základě amnestie musel zastavit stíhání všech pěti obžalovaných (čtěte zde).
A Chvalovskému byl vrácen i majetek v řádu milionů korun, který měl původně propadnout státu.
Dnes by podle katastru nemovitostí měl někdejší fotbalový boss žít v luxusní vile na kraji pražské čtvrti Bílá Hora s výhledem na oboru Hvězda. Její hodnotu v minulosti státní zastupitelství odhadlo na 40 milionů korun.
Oficiálně ale Chvalovskému nepatří. V držení ji má jeho dcera Radka, která ji dostala darem krátce poté, co se spustilo vyšetřování. MF DNES, která mapovala, jak si žijí amnestovaní, Chvalovského doma nezastihla.
K udělení amnestie se Chvalovský dříve vyjádřil v rozhovoru pro Sport magazín. „Chtěl jsem to (soud) dokončit za každou cenu. Sám jsem byl ten poslední, kdo amnestii přijímal. Ale jakou jsem měl po dvanácti letech naději, že soud bude probíhat podle pravidel? Dodnes jsem panu Klausovi za amnestii nepoděkoval. Jednou bych to chtěl udělat.“
Chvalovský dodnes podniká. Likvidace společnosti Satrapa, která působila v uzenářském průmyslu, dosud neskončila a on je stále předsedou její dozorčí rady.
