Karel Schwarzenberg a Miloslav Kalousek na ustavujícím sněmu TOP 09 (27.11.2009)

Karel Schwarzenberg a Miloslav Kalousek na ustavujícím sněmu TOP 09 (27.11.2009) | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Topka jako ODA 2.0 neboli staré víno v novém měchu

  • 18
Ustavující sněm strany TOP 09 žádné velké překvapení nepřinesl. Obě hlavní postavy, Karel Schwarzenberg i Miroslav Kalousek, byly hladce zvoleny do předpokládaných funkcí předsedy a prvního místopředsedy. U nově vznikající strany ani nelze předpokládat, že by na ustavujícím sjezdu došlo k ostrému boji křídel, ten nastane případně až později.

Pokud jde o obsazení dalších funkcí, to nejzajímavější se patrně odehrálo již před samotným sjezdem: v čele naprosté většiny krajských organizací stojí někdejší členové KDU-ČSL.

Což ale též není příliš překvapivé, neboť lidovci mají partajničení a vnitrostranické hrátky v krvi. Ostatně v době, kdy se hovořilo o případném sloučení ODS a KDU-ČSL, patřil k nejpádnějším argumentům proti ten, že do půl roku od "svatby" zasednou ve vedení ODS skoro samí lidovci, neboť v bludišti vnitrostranického zákulisí, jak se říká, umějí chodit a je jich zhruba třikrát víc než občanských demokratů.

Sňatek ODS a KDU-ČSL se nekonal, jeho hlavní propagátor Miroslav Kalousek se s mateřskou stranou nakonec rozvedl a založil si TOP 09. Avšak právě pro ni byl, je a bude naprosto klíčovým vztah k občanským demokratům.

Když Miroslav Kalousek na jaře oznámil vznik nové strany, přijala tuto zprávu velká část voličů situovaných od středu doprava s velkými nadějemi, neboť doufala, že se tak zrodí "klacek na Paroubka" neboli strana, která v součtu s ODS obsadí po volbách většinu křesel v parlamentu a vytvoří stabilní vládní koalici.

Šlo o vizi velmi lákavou, a většina voličů byla kvůli ní ochotna Miroslavu Kalouskovi šmahem odpustit jeho hříchy z minulosti, zvlášť, když se za to přimlouvala morální ikona TOP 09, Karel Schwarzenberg.

Optimismus však vycházel z falešné představy vzájemné harmonie, kterou již první sociologické průzkumy vyvrátily. Není tomu tak, že by si dva pravicoví hajní Topolánek a Schwarzenberg přátelsky vykolíkovali své revíry, aby tak maximalizovali součet zajíců střelených oběma mysliveckými spolky. Nikoliv, mezi "topáky" a ODS ihned propukl ostrý boj o voliče a právě ex-voliči ODS tvoří zdaleka největší skupinu voličů nové strany.

Maximalizaci součtu hlasů by prospělo, kdyby se TOP 09 profilovala nalevo od ODS. Ona však činí pravý opak. Poplatky u lékaře, školné na vysokých školách a další podobné body ji činí programově "modřejší" než ODS.

Ze strany se tak klube druhá ODA neboli ODA 2.0. Není divu, předseda Karel Schwarzenberg i například Vlasta Parkanová působili již v původní verzi, a Miroslav Kalousek byl duší vždy spíše klasický "ódéesák", volající po omezení přerozdělování a snížení daňové zátěže, než křesťanský demokrat, spojující sociální cítění s prosazováním morálních hodnot.

S pomocí parafráze novozákonního příměru tak lze konstatovat, že TOP 09 je staré víno v novém (či spíše jen v oprášeném) měchu. Personálně i programově. A právě v tom spočívá jeho největší slabina.

Neboť podobně jako v devadesátých letech ODS a ODA naplňuje i "topka" obsah slova konzervativní minimálním státem a volným trhem, a prodává tak pod lehce inovovanou konzervativní nálepkou čistý liberalismus. Z hodnotového konzervatismu používá zatím pouze floskule, jimž má dodat na životnosti postava předsedy Karla Schwarzenberga. Což by bylo dost málo i v případě, pokud by "kníže Schwarzenegger" byl skutečně výkonným předsedou, nikoliv spíše obchodní značkou, něčím, čím je dnes tvář Harlanda Sanderse pro fast-foodový řetězec Kentucky Fried Chicken.

Ani v devadesátých letech nedaly ODS a ODA dohromady parlamentní většinu. A ODA nakonec doplatila na spíše klubový (či elitní), nikoliv masový charakter členské základny, na neprůhledné financování a na to, že zatímco programově byla "modřejší" než ODS, její voliči se osobně vymezovali spíše světle než tmavě modře. Nic a nikdo není na této zemi navěky. Až bude, dříve či později, někdo psát nekrolog na TOP 09, patrně vyjmenuje podobné choroby, na něž skonala původní ODA.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video