"Zájemců o studium je hodně a některé školy už na to reagují. V tom minulém školním roce se počet přijatých zvedl, ale jen o necelé půl procento," říká Jitka Pilbauerová z Ústavu pro informace ve vzdělávání.
Právě tento ústav nyní zveřejnil nejnovější čísla o počtech vysokoškoláků. Dlouhodobě největší zájem je o studium ekonomických, humanitních, společenskovědních, technických a pedagogických oborů.
Jednou ze škol, kde zvyšují počty přijatých studentů, je Vysoká škola ekonomická v Praze.
"Je stále více zájemců, a tak i my zvyšujeme počet přijatých studentů. Pomohla nám k tomu také výstavba nové, takzvané Rajské budovy," uvedla prorektorka Hana Machková Záměrně dokonce přijímají ještě více studentů, než je kapacita školy. "Ne všichni studenti se totiž zapíší a nastoupí ke studiu," dodala prorektorka.
Někteří přeberou a pak to vzdají
Stále totiž platí, že se studenti hlásí na víc vysokých škol najednou, často i na několik oborů na jedné univerzitě.
"Hlásila jsem se na žurnalistiku, dvě přihlášky jsem dávala na pedagogickou fakultu a tři na právnické fakulty," vzpomíná jedenadvacetiletá Nikola Hönigová. Nakonec studuje práva a žurnalistiku.
"Často se ale stává, že studenti jednu ze škol vzdají, protože to nestíhají. Je otázka, zda tak neblokují místo jiným," uvedla prorektorka Machková s tím, že je také dost těch, kteří zvládnou vystudovat obě školy.
Na strojní fakultě Vysoké školy technické v Plzni berou víc zájemců hlavně proto, že někteří z nich studium v prvním ročníku nezvládnou a odcházejí sami.
"Problém jim dělají hlavně geometrie a matematické vědy," potvrdila Jana Duffková ze studijního oddělení fakulty.
Narůstající počty vysokoškoláků vítá ministryně školství Dana Kuchtová. Podle ní by jich však mohlo být i víc: "V porovnáním s jinými zeměmi máme vysokoškolsky vzdělaných lidí málo. Školy proto musí dál rozšiřovat programy a přistavovat budovy."
Vyšším odborným školám zájemců ubývá
Zatímco vysoké školy si na zájem studentů nemohou stěžovat, vyšší odborné řeší opačný problém: zájemců jim ubývá. Oproti loňskému roku jich ubylo téměř o 12 procent.
Důvodem může být, že nemají status vysokých škol, ale středních. Přestože tedy student ukončí tříleté studium diplomovou prací a závěrečnými zkouškami, jeho nejvyšší dosažené studium je středoškolské.
To se ministryni Kuchtové nelíbí. Chtěla by, aby vzdělání z vyšší odborné školy bylo bráno stejně jako tříleté vysokoškolské studium.
