"Jedná se o dva kilometry silnice a jeden menší mostek. Už jsme podali návrh na změnu zápisu do katastru nemovitostí a jakmile se tak stane, zažádáme na poslední úsek o stavební povolení," informoval Jan Stach z libereckého Ředitelství silnic a dálnic.
Podle Stacha by stavba silnice mohla začít už letos na podzim. Polská strana slíbila, že do příštího června dodělá most přes Nisu z Polska do Saska, což je na polské a německé straně poslední úsek čtyřproudé rychlostní silnice, která navazuje na německou dálniční síť.
"Teď už zbývá dokončit jen českou část obchvatu Hrádku nad Nisou a Grabštejna. Když nenastanou nepředložené události, dokončíme ho stejně jako Poláci most, a můžeme obě stavby otevřít současně," dodal Stach.
V Hrádku s vyvlastněním souhlasí
S vyvlastněním a pokračováním prací na silnici mezi Bílým Kostelem a Hrádkem nad Nisou je spokojený také hrádecký starosta Martin Půta.
"Je to dobrá zpráva. Odlehčí se tím dopravě v Bílém Kostele a v serpentinách na Grabštejně. Pro nás v Hrádku je to důležité především pro firmy v naší průmyslové zóně, které na tuto silnici čekají jako na smilování," vysvětlil starosta.
O komunikaci, která povede z Liberce přes Polsko dál do Německa, uvažovali cestáři již v šedesátých letech minulého století. Po okupaci v roce 1968 celá věc ustala. Nedlouho po roce 1989 se myšlenka propojit tři země rychlostní silnicí objevila znovu.
Historie pozemků, o které stát usiloval dvacet let, sahá do roku 1921. Tehdy se uskutečnila pozemková reforma, která rodu Clam Gallasů zestátnila grabštejnské panství.
Otec Jitky Pourové, která o nynějších tahanicích se státem s médii nekomunikuje, se tam stal národním správcem a později majetek výhodně koupil. V roce 1948 mu ho komunisté znárodnili.
Silnice měla podle původních plánů stát již loni v říjnu.
