Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Stát nepodporuje mimořádně nadané děti. Z peněz na inkluzi dostaly zlomek

  • 666
Nadané děti, které se dostanou k psycholožce Šárce Portešové, obvykle ještě na prvním stupni vystřídají tři nebo čtyři školy. To protože jejich rodiče řeší stejný problém, na jaký narážejí i otcové a matky dětí handicapovaných. Ne v každé škole se dokážou o jejich malého génia postarat.

„Bývají to časní čtenáři, kteří ve škole první roky doslova proseděli, když se jejich spolužáci učili, co oni už dávno uměli,“ vysvětluje psycholožka. Z nudícího se nadaného dítěte se pak často stane průměrný žák.

„Rodiče k nám s těmito dětmi často chodí s tím, že vyrušují ve vyučování, zlobí, škola je nebaví a oni ani jejich učitelé moc nevědí, co s nimi dělat. Právě včera tady u nás byla maminka s dítětem, které chodí do malotřídky, kde se učí stejné věci jako ostatní, což ho nebaví, a nic navíc nedostává,“ říká Miriam Janyšková z nadačního fondu Qiido, který provozuje i poradnu pro nadané děti.

O to náročnější pro všechny je, když dítě není výjimečné jen vysokým IQ. „Jsou extrémně nadané děti, které mají k nadání nějaký dílčí handicap. Nevím, čím to je, ale v poslední době je jich více,“ říká Portešová.

„Upozorňujeme na to dlouhodobě. V praxi se vše dominantně točí kolem žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,“ přitakává náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Nadaný není šikovný

Aby se situace změnila, bylo by potřeba v první řadě pohnout s učiteli. Ti podle expertů musí mít zájem nadané děti vůbec vyhledat, brát to jako důležité, a ne jako formalitu, která se vyplňuje do hlášení pro školní inspekci. A pak by se také musely nadané děti přestat zaměňovat s takzvaně šikovnými dětmi, které se hlásí, nosí úkoly a chtějí mít samé jedničky.

Učitelé nezvládají pomoc žákům s duševní potíží, problémů ve třídách přibývá

Odborníci zároveň konstatují, že by pomohlo, kdyby stát dal školám jasně najevo, že to s podporou nadaných dětí myslí vážně. Podporu jim ostatně ministerstvo školství slibovalo při startu inkluze, která nemluví o dětech handicapovaných, ale o žácích se speciálními vzdělávacími potřebami. A mezi ně patří i děti, které své spolužáky v některých předmětech předbíhají i o několik ročníků.

Jenže podle Miriam Janyškové v tomto ohledu stát promeškal obrovskou příležitost. „Podpůrná opatření, tak jak byla v roce 2016 nastavena, mohla nadaným dětem pomoci, ale nestalo se to,“ říká. Stačí se podle ní podívat na rozpočet inkluze. Místo čtvrtiny prostředků šel na nadané děti jen zlomek.

Ze 125 milionů vynaložených na pořízení pomůcek dostaly něco přes čtyři miliony. Z největšího balíku peněz, který jde na platy často zmiňovaných pedagogických asistentů, nadané děti nemají nic.

Prezidentovi radí s inkluzí zemědělci a bankéř, zlobí se učitelé

Jak upozorňuje Janyšková, stát podporu pro nadané před časem potichu omezil, když školní poradny přestaly těmto dětem předepisovat například individuální výuku. Školy tak například přišly o možnost zaplatit z peněz na inkluzi učitele, který by malému géniovi vysvětloval logaritmy v době, kdy se jeho spolužáci učí sčítat zlomky.

V arzenálu škol tak zůstaly peníze na pomůcky a pak takové kroky, jako je úprava učiva nebo organizace výuky. Tedy to, co je sice nezbytné, ale ministerstvo to nic navíc nestojí.

Mít za těchto okolností ve třídě mimořádně nadané dítě pro školu znamená spoustu papírování, na které si v souvislosti s inkluzí všichni stěžují, ale žádnou velkou pomoc, shodují se i učitelé.

Má mylné informace, kritizují Zemanovy výroky ve Sněmovně zastánci inkluze

Podle Sabiny Dračkové, mluvčí Národního ústavu pro vzdělávání, který činnost školských poraden řídí, je to tak v pořádku. „Pouze“ nadané děti podle ní mezi žáky se speciálními vzdělávacími potřebami totiž nepatří, nárok na celé spektrum podpory mají teprve tehdy, když k němu mají i nějaký handicap, například poruchu učení nebo chování.

U těchto takzvaně dvakrát výjimečných dětí ale stát v rámci inkluze škole přispívá na vyrovnání toho, co jim nejde, ne na rozvoj nadání. „Přitom handicapy se u těchto dětí mnohem lépe kompenzují, když se nejdříve zaměříme na jejich nadání. Tento přístup je špatný, ale bohužel typický,“ diví se tomu odbornice na vzdělávání nadaných dětí Portešová.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video