Na ministerstvu práce a sociálních věcí začalo v pondělí jednání za účasti odborů a zástupců zaměstnavatelů o stanovení, co vlastně náročná profese.
Odborná komise k dřívější penzi pro náročné profese vyhodnotí v příštích týdnech dopady všech 13 rizikových faktorů jako hluk, prach či chlad na zdraví pracovníků.
Kategorizaci prací upravuje zákon o ochraně veřejného zdraví a vyhláška, která vypočítává rizikové faktory a limitní hodnoty u ukazatelů. Posuzuje se 13 faktorů. Patří mezi ně prach, chemické látky, hluk, vibrace, neionizující záření, teplo, chlad, biologičtí činitelé a zvýšený tlak vzduchu. Roli hraje také zátěž fyzická, psychická, zraková a pracovní poloha.
„Rozhodně tam budou spadat profese (do nároku na dřívější důchod), u kterých je dopad na fyzické zdraví jednoznačný, kdy ti lidé pracují například v náročných podmínkách, dlouhodobě manipulují s těžkými břemeny, kdy dochází k daleko většímu opotřebení člověka. To jsou bez diskuse profese, které tam patřit budou,“ uvedl ministr. „Nejsem schopen nyní říci, která profese ano a která ne,“ uvedl v pondělí Jurečka. Upozornil, že některé profese byly již jako náročné definovány.
„Máme záchranáře a hasiče. Budou moci odejít do důchodu dříve a nebudou kráceni na té výši důchodu. Zároveň zaměstnavatelé musí platit vyšší odvod,“ připomněl v pondělí Jurečka. To, že se to bude týkat zdravotnických záchranářů a že budou moci odcházet do důchodu o pět let dříve bez jakékoli sankce, schválili poslanci už loni na podzim. Senát k nim přidal ještě podnikové hasiče.
Zaměstnavatel bude mít povinnost odvádět větší sociální pojištění. Sazba odvodů by se zaměstnavatelům u těchto pracovníků do roku 2026 postupně zvyšovala z 21,5 na 26,5 procenta.
Penzijní věc se má nastavovat podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým je 50 let
Seznam náročných profesí má být součástí penzijní reformy, kterou chce Jurečka vládě letos předložit. Vládní pětikoalice se již dohodla, že penzijní věk se má nastavovat podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým je 50 let, navrhuje koalice. Průměrná doba pobírání důchodu má být 21,5 roku.
Minimální odvody OSVČ by v příštích letech měly vzrůst. OSVČ odvedou v příštím roce státu navíc tři miliardy korun, v roce 2025 dalších 4,5 miliardy korun. Postupně jim poroste minimální základ pro odvody ze čtvrtiny průměrné mzdy až na 40 procent - o 5 procentních bodů ročně, a tím se má přiblížit maximální vyměřovací základ na úroveň minimální mzdy.
Změnit se má státní podpora u penzijního spoření. Pro získání státní příspěvku bude člověk muset uložit nejméně pětistovku a změní se i nejvyšší ukládaná částka, na kterou stát přispívá. Dnes může klient získat maximálně 230 korun měsíčně, pokud ale spoří aspoň tisíc korun.
