Model, který nabízí, se dlouhodobě nikde neosvědčil. Vysoké daně, vysoká míra přerozdělování, vysoká ochrana zaměstnanců před propouštěním, to je smrtící koktejl. Ukázalo se, že zabíjí iniciativu a produktivitu vysává až k úplné impotenci. Nakonec na něj doplácejí i chudí a slabší, které má ušlechtile chránit - společnosti docházejí zdroje, z nichž je může financovat.
Vladimír Špidla řekl, že sociální demokraté převzali zemi "měsíc před Argentinou". Může se stát, že ji pravicové vládě odevzdají "měsíc po Argentině". Pokud mu nebude hrát všechno do ruky, dostane účet za "natištěné peníze" už dřív než za čtyři roky.
Co když se zbrzdí náš vstup do unie? Co když konjunktura opadne? Kdo v takovém případě zaplatí deficit zahraničního obchodu a státní dluh? Není však vyloučeno, že vláda uspěje. Podaří se jí to, pokud se spíše než na ideologii soustředí na řešení věcných problémů. Obrovským úkolem je reforma práva, které zatím plodí bezpráví. Pavel Rychetský to jistě ví.
Heraklovskou prací je změna zatuchlé biflovací a nesamostatné atmosféry na většině škol - Petra Buzková o tom sotva pochybuje. Třináct let po revoluci nemáme bojeschopnou armádu, ale pozůstatek švejkosocialistického vojska - pan Tvrdík je zná od píky.
Vladimír Špidla by měl vědět i něco jiného. To, co se nedá zvážit. Největším úkolem je navrátit těm dvaačtyřiceti procentům nevoličů elán, víru ve vlastní schopnosti a ve směřování země k dobrému jménu a bohatství.
Žádný z těchto úkolů nedokázaly vyřešit pozdní Klausovy vlády, ale ani Miloš Zeman. Je to velká výzva pro schopný a tvůrčí tým. Rovnostářská ideologie, která sází na byrokracii, však může v jeho splnění jen bránit.
