Ministerstvo vnitra zaregistrovalo Nezávislé demokraty v roce 2005. V srpnu tohoto roku se předsedou strany stal Vladimír Železný, tehdejší europoslanec a exšéf Novy byl jediným kandidátem. „Příští rok po volbách chceme být ve vládě,“ řekl tehdy iDNES.cz (více čtěte zde).
Naposledy o sobě dala strana vědět loni na podzim, kdy za ni Železný kandidoval do Senátu na Znojemsku. Vypadl v prvním kole, získal devět procent hlasů (o volebním výsledku čtěte zde).
V minulosti se Železný do Senátu i Evropského parlamentu dostal jako kandidát hnutí Nezávislí.
Soud pozastavil činnost i dalším stranám a hnutím
Nejvyšší správní soud (NSS) se zabýval také situací dalších stran a hnutí, rozpustil například i Vlasteneckou stranu, regionální uskupení Lidové fórum a OSMA - občané svému městu.
Návrh na pozastavení činnosti HOZK - Hnutí odborníků za kraje se sídlem ve Zlíně soudci naopak zamítli.
Už minulý týden NSS rozpustil Občanské hnutí pro Mimoň a pozastavil činnost sedmi dalším stranám a hnutím, převážně s regionální a lokální působností.
Proti rozhodnutí NSS o rozpuštění neexistují řádné opravné prostředky. Lze se ale teoreticky obrátit na Ústavní soud a požádat jej, aby posoudil, zda je rozhodnutí o rozpuštění ve shodě s ústavním pořádkem.
Strana s pozastavenou činností může podle zákona činit pouze úkony zaměřené na odstranění důvodů soudního rozhodnutí. Má na to jeden rok. Pokud nedostatky nenapraví, podá vláda další návrh, tentokrát již na rozpuštění strany. Jestliže strana pokládá pozastavení činnosti za neoprávněné, může se také obrátit na Ústavní soud.
Všechny registrované strany a hnutí musí v Česku podle zákona každoročně předkládat Sněmovně finanční zprávy. Pokud strana zprávu nedodá nebo ji předloží v nepořádku, může ministerstvo vnitra požádat vládu, aby NSS navrhla pozastavení činnosti. Pokud se prohřešky opakují, může soud stranu rozpustit.
Naposledy vláda v prosinci navrhla, aby soud rozpustil celkem 11 stran či hnutí a pozastavil činnost dalších 21.
