Poměrně komplikovaný příběh začal už v roce 2006. Tehdy ministerstvo obrany dohodlo se společností Vincentium, že zrekonstruuje zchátralý armádní areál Petynka na pražském Břevnově. Areál získalo Vincentium pod podmínkou, že tam zřídí hospic pro válečné veterány a vybuduje ubytovnu pro zdravotně postižené studenty vysokých škol. Součástí podmínky bylo, aby se Vincentinum věnovalo charitativní činnosti 25 let. Pokud by ji nesplnilo, hrozila mu pokuta 48 milionů korun.
V roce 2012 se však Vicentinum dohodlo se společností Limer Romanus, že s ní areál vymění za pozemky u Berouna, kde měl skutečně vzniknout hospic, zatímco v pražské čtvrti měl být vybudován bytový dům. Mezitím armádní areál dál pustnul, a proto resort obrany začal vymáhat pokutu.
Tu nakonec nikdo platit nemusel, jak před rokem rozhodl Městský soud v Praze. Uložená sankce byla v rozporu s dobrými mravy, protože ministerstvo obrany samo projekt bojkotovalo. Areál předalo o rok později a v o poznání horším stavu, než bylo avizováno.
Labský s Breníkem mezitím jednateli Limer Romanus Vítu Krausovi nabídli, že mu za dvacetimilionový úplatek zajistí, aby mohl bytový komplex na Břevnově vystavět. Oba se prý přitom oháněli tím, že se pohybují mezi špičkami ministerstva obrany. Kraus se však místo toho spojil s protikorupční policií.
Úplatek vyprovokovala policie, hájil se obžalovaný
Právě policejní angažmá v případu napadla obhájkyně Labského, podle níž z odposlechů není patrné, že by Labský někdy zmínil konkrétní částku. Výši úplatku prý naopak stanovili přes Krause policisté, kteří tím ovlivnili i výši trestu. Labský pak před soudem celý případ zpochybnil. „Z mého pohledu se jasně jednalo o policejní provokaci. A protože policie nenašla či ztratila odposlechy pana Krause, tak věřím, že je to z důvodu, aby se neprokázalo, jak byl úkolován,“ hájil se Labský.
Městský soud v Praze tedy musel řešit, zda policisté nepřekročili rámec zákona a obžalovaného k činu nevyprovokovali, což se však nakonec podle soudkyně Vladany Woratschové nepotvrdilo. „Nemáme za to, že by šlo o provokaci ani že by policie vstoupila do děje, protože ze schůzek vyplývá, že iniciátorem nebyl ani (Labský), ani policie, ale byl to Breník,“ zdůvodnila rozsudek Woratschová.
Obvodní soud pro Prahu 1 se v minulosti případem zabýval celkem tři roky. Labský s Breníkem dostali původně podmínku. Výše trestu a absence peněžité sankce se však nepozdávala státní zástupkyni, která se proti verdiktu odvolala.
Nyní Breníkovi, který se z jednání omluvil ze zdravotních důvodů, městský soud trest podstatně zpřísnil. Při jednání totiž jeho právní zástupkyně přiznala, že její klient byl nedávno pravomocně odsouzen v jiné kauze. Soud si tedy vyžádal rozsudek a zjistil, že Breník byl za podvod odsouzený ke čtyřem letům vězení. Místo podmínky mu tak uložil souhrnný trest ve výši 6,5 roku odnětí svobody.
