"Pamatuji si, že ještě před pěti lety skončily u soudu ročně dva takové případy. Dnes jich jsou desítky," říká Jakub Uher.
"Pacient se posouvá z pozice objektu do pozice subjektu lékařské péče. Pacienti se navíc stávají stále emancipovanějšími. To s sebou ovšem nese i vyšší počet sporů," uvedl právník v on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz.
Největším nedostatkem medicínského práva je podle něj neodpovídající a nepřehledná právní úprava.
"Právní předpisy této oblasti upravuje celá řada právních předpisů, které neodpovídají současné potřebě, navíc se jedná o zákony a vyhlášky, které vznikaly v šedesátých letech minulého století," upozornil Uher.
Podle něj mnohé spory vyřeší nejen samotný problém, ale pomáhají celkově kultivovat prostředí zdravotnického zařízení.
. ODPOVĚDI JAKUBA UHRA ČTĚTE ZDE |
"Kontroly, které soudní jednání v zařízeních vyvolají, často objeví i množství menších nedostatků a pochybení, které musí vedení nemocnic řešit, a tím předejdou dalším problémům. To je určitě pozitivní moment," vysvětlil Uher.
K podání stížnosti na lékaře není potřeba si najímat právníka
Stěžovat si na postup nebo jednání lékaře může každý pacient, právník k podání stížnosti není potřeba.
"Stížnost může pacient směřovat například na Českou lékařskou komoru, krajský úřad nebo do pojišťovny, u které je pojištěn. Není nutné si najímat právníka. Doporučoval bych si ovšem nejprve zkusit řešit problém s daným lékařem, popřípadě s jeho nadřízeným," radí Jakub Uher.
Ačkoliv Česká republika má ještě hodně daleko k situaci například v Americe nebo v některých evropských zemích, kde soudy mnohdy řeší skutečně kuriózní žaloby na zdravotníky, varuje právník před zneužíváním této možnosti.
"Velkou část viny na naprosto nesmyslných žalobách mají i právníci. Je proto potřeba dobře zvážit, zda se jedná skutečně o pochybení způsobená zdravotnickým zařízením a zda má žaloba naději na úspěch," dodává Jakub Uher.