Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: AP

Magická role vzdělání. I pouhé vyučení prudce zvedá zaměstnanost Romů

  • 265
V části sociálně vyloučených lokalit pracuje většina obyvatel, byť třeba jen na brigádách, zatímco v jiných nemá práci téměř nikdo. Hodně záleží na vzdělání zdejších obyvatel, ale třeba také na tom, zda do lokality jezdí autobus. Faktory, jež ovlivňují pracovní aktivitu obyvatel, často Romů, znázorňuje nový interaktivní přehled organizace Odlišnost.

Interaktivní přehled dokládá, že lidé žijící ve vyloučených a ohrožených lokalitách, kterých je podle údajů Agentury pro sociální začleňování v České republice asi 115 tisíc, nejsou ve vztahu k práci rozhodně jednolitou masou.

Podrobně analyzuje faktory, které ovlivňují pracovní aktivitu lidí žijících v sociálně vyloučených nebo vyloučením ohrožených lokalitách. Tři čtvrtiny tamních obyvatel tvoří Romové. (Neznamená to ovšem, že všichni Romové žijí v sociálním vyloučení. Vyloučení se týká asi třetiny českých Romů, ti ostatní jsou integrovaní, pozn. red.)

Vzdělání na prvním místě

Asi nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím to, zda člověk žijící v takové lokalitě pracuje či ne, je jeho vzdělání. Získal-li alespoň výuční list, má mnohem větší pravděpodobnost, že bude pracovat, než jeho soused, který vychodil jen základní školu.

Práce sociálně vyloučených

Interaktivní přehled

Z dotazovaných obyvatel vyloučených lokalit, kteří mají jen základní školu, nějakým způsobem pracovalo pouze 29 procent, zatímco ti vyučení pracovali v 72 procentech případů. A z těch, kteří dosáhli maturity či vyššího vzdělání, pracoval téměř každý (91 procent). Tito lidé byli přibližně stejně pracovně aktivní jako jejich sousedé žijící ve stejném okrese, ale mimo vyloučenou lokalitu. Přehled vychází z výzkumu Roma Survey, který proběhl v roce 2011.

„Pokud je respondent alespoň vyučený, tak se do velké míry smazává rozdíl, zda jde o Roma z ohrožené lokality či respondenta z okolí,“ komentuje sociolog Daniel Prokop z společnosti MEDIAN, která se podílela na přípravě aplikace. „Vzdělání zásadně ovlivňuje uplatnitelnost lidí ve vyloučených lokalitách. Problém je, že asi 68 procent lidí z této populace má pouze základní vzdělání,“ dodává.

Obyvatel s výučním listem je zde málo, a vyšší vzdělání je výjimečné. Proč tomu tak je? Do vyloučených lokalit se podle Prokopa častěji dostávají lidé s nižší kvalifikací a dluhy a jejich děti pak často dosahují nejnižších stupňů vzdělání - díky absenci předškolní výchovy a méně stimulujícímu prostředí. Vztah vzdělání a pracovní aktivity přitom podle něj může být ještě vyšší, než ukazují data. Protože když se člověk z kruhu nevzdělanosti vymaní, může odejít i z problémových lokalit a výzkum v nich ho tak nezachycuje.

Porovnání pracovní aktivity Romů žijících ve vyloučených oblastech a obyvatel z okolí:

ZŠ vzděláníVyučeníS maturitou
Romové z vyloučených lokalit29 %72 %91 %
Lidé z okolí86 %85 %95 %

Pozn: Pracovní aktivitou se rozumí alespoň hodina placené práce v týdnu před dotazováním (včetně nárazových prací, brigád, prací na černo, apod.). Procento je počítáno z tzv. ekonomicky aktivních (s vyřazením studentů, důchodců, invalidních apod.).

V místech, kde je málo práce, vyloučení téměř nemají šanci

Dalším významným faktorem je celková nezaměstnanost v regionu. Respondenti z lokalit v okresech s více než dvanáctiprocentní nezaměstnaností byli pracovně aktivní jen ve 34 procentech případů. Naproti tomu respondenti z lokalit, kde se nezaměstnanost pohybovala mezi třemi až pěti procenty, pracovali ve většině případů.

„Nabídka práce zkrátka hraje roli. Pokud je v nějakém okrese třicet uchazečů na pracovní místo, tak mají lidé s nízkým vzděláním a pracovními zkušenostmi malou možnost se uplatnit, i když by pracovat chtěli,“ konstatuje Prokop. Do nejchudších regionů s nejvíce vyloučenými oblastmi se podle něho navíc mohou stahovat nejméně uplatnitelní respondenti.

Prostorové vyloučení je menší než na Slovensku či Balkáně

Na pracovní aktivitu obyvatel má značný vliv i typ vyloučené lokality. Jinými slovy, „vyloučenost“ a oddělenost od okolního světa není vždy stejná. „Jsou zde velmi vyloučené oblasti s velkou vzdáleností ke klíčovým bodům infrastruktury, zdemolované, s převahou minoritního etnika v celé obci či čtvrti apod. A pak jsou zde ubytovny v rámci ekonomicky fungujících prostorů, které netrpí tak velkou mírou sociálně prostorové segregace,“ vysvětluje Prokop.

Co je sociální vyloučení?

Podle definice Agentury pro sociální začleňování jsou sociálně vyloučení ti občané, kteří mají ztížený přístup k institucím a službám (tedy k institucionální pomoci), jsou vyloučeni ze společenských sítí a nemají dostatek vertikálních kontaktů mimo sociálně vyloučenou lokalitu.

Velkou měrou sociálně-prostorového vyloučení v době dotazování podle něho trpěly některé lokality v Mostě (Chanov) a v městech severozápadu jako Jirkov či Litvínov. „Ale patřily sem i menší lokality za městem, ať už se to týká vystěhovaných lidí u Vsetína či odlehlých domů kolem Teplé a Toužimska. U těchto typů lokalit je často patnáct až třicet minut chůze k základní občanské vybavenosti a koncentruje se zde minorita,“ říká Prokop.

Většina dalších oblastí však tak velkou mírou sociálně-prostorového vyloučení netrpí - jsou to v podstatě jen domy uvnitř normálně fungujících čtvrtí velkých měst. „V tom se liší situace Česka od Slovenska a balkánských zemí, kde je sociálně-prostorové vyloučení a koncentrace do etnicky homogenních osad vyšší,“ dodává.

Přehled tedy ukazuje, že respondenti z velmi vyloučených oblastí pracovali pouze ve 32 procentech případů, zatímco respondenti z méně vyloučených oblastí ve 49 procentech případů.

Interaktivní aplikace umožňuje zmíněné faktory vzdělání, zaměstnanosti v regionu a míry vyloučenosti lokality různě kombinovat. Ukazuje se tak, že například respondent se základním vzděláním z lokality z okresu s vysokou nezaměstnaností, má minimální pravděpodobnost pracovní aktivity (20 procent). Naopak respondent s výučním listem z oblasti s nízkou nezaměstnaností má takřka 80procentní pravděpodobnost, že pracuje.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video