Jako nechtěný humor vyznívá článek Martina Fendrycha z roku 2013. Popisuje v něm srdcervoucím způsobem obtížné postavení cikána, který sedí doma a nepracuje. Cituji:

"Ti lidé jsou nešťastní, že nemají práci, nešťastní a nespokojení, že si nemohou vydělat, že žijí v bídě. Není to žádné štěstí, leháro. Je to stres a potupa. Práci obvykle neseženou, i když to vícekrát zkusili. Nemají kvalifikaci, jsou odmítáni, jejich místa přebrali dělníci z Ukrajiny, prostě malér."

Zamáčkl jsem slzu dojetí. Kdo všechno může za to, že tito nepřizpůsobiví a přirozeně líní občané nepracují? Můžeme za to snad my, většinoví občané, kteří trávíme v práci 8 hodin denně a platíme daně? Můžou za to snad ti odporní ukrajinští dělníci, kteří - světe div se - pracují spolehlivě 5 dnů v týdnu?

Zaměstnatelnost Romů vůbec nesouvisí s jejich vzděláním, ale s jejich pracovitostí, či spíše s jejich příslovečnou leností. Řešením by bylo zrušení sociálních dávek.

Autoři průzkumu (nebo autor článku) si pletou příčinu a následek.

Není to tak, že kdo má výuční list, má vyšší šanci, že bude pracovat. Rozdíl není ve výučním listu, ale v (ne)ochotě nemakačenků něco se svým životem dělat.

Kdo je v rodině veden k flákání, ten stěží dokončí základní školu (musí, protože je povinná) a pak už se živí krádežemi a bere sociální dávky.

Ten, kdo chce pracovat a uživit se sám, přirozeně zamíří po ZŠ na některý výuční obor.

Získání výučního listu tedy není PŘÍČINA, nýbrž NÁSLEDEK. Tou příčinou, která ze všeho nejvíc ovlivňuje životy mladých cikánů, je jejich vlastní rodina, výchova a postoje jejich rodičů k poctivé práci. S tím žádná škola nic nenadělá.

I skladník si může přečíst Vergília v originále!

Vzdělávání je jistě třeba ale že by mělo magický vliv? Třeba výuční glejt zedníka neudělá, tam je třeba hlavní snaha a šikovnost.

jsem cekal ze je vyhra ze dotahne 9let zakladky a oni hned ze maji vyucni list....

Zpráva Evropské komise, která v únoru 2017 publikovala analýzy hospodářské situace členských zemí EU, upozorňuje na nepoměr předčasných odchodů ze vzdělávání mezi většinovým a romským obyvatelstvem u nás: zatímco celková míra v ČR patří mezi nejnižší v EU, odhad míry odchodů romských dětí považuje komise za obzvláště znepokojující. Nakonec i z nejnovější zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) vyplývá, že u nás nejméně 50 % romské mlá­deže ve věku 16 až 24 let nechodí do školy ani do zaměstnání, přičemž v případě majority je to jen 8 % mladých lidí v tomto věku.

No ale můžou si za to sami ne? Nebo snad za to můžeme my?

Všimněme si v článku použití minulého času

Z dotazovaných obyvatel vyloučených lokalit, kteří mají jen ZŠ, nějakým způsobem pracovalo pouze 29 %, zatímco ti vyučení pracovali v 72 % případů. A z těch, kteří dosáhli maturity či vyššího vzdělání, pracoval téměř každý (91 %). A o čem to vypovídá ?? že pracovali 1x nebo 3x ? nebo dokonce celý týden ?

Tak tam ještě hoďte procenta těch, kteří to v práci vydrželi alespoň 1 rok a potom ještě co pracovali alespoň 5 let v kuse . Asi bychom se nestačili divit že ?

Tam už statistika nemá cenu, pohybujete se v oblasti neměřitelných čísel

Tak rychle,než se někdo zase rozhodne celou diskusi zrušit.Takže Romů je u nás zhruba 400 000.Kdyby všichni žili ve vyloučených lokalitách a měli základní vzdělání,tak by jich mělo být podle článku zaměstnáno alespoň 29%.Takže to vypadá,že většina nemá ani ZŠ.

tak to me malem rozsaplo - 1h prace / tyden ;o)))) Pracovní aktivitou se rozumí alespoň hodina placené práce v týdnu před dotazováním (včetně nárazových prací, brigád, prací na černo, apod.).