Obce podle některých poslanců měří tam, kde vyberou nejvíc peněz. Ignorují místa s největším rizikem. Ilustrační foto.

Obce podle některých poslanců měří tam, kde vyberou nejvíc peněz. Ignorují místa s největším rizikem. Ilustrační foto. | foto: Radek Kalhous, MF DNES

Sněmovna vzala obcím právo měřit rychlost na silnicích

  • 235
Městská policie přišla o svou největší zbraň proti rychle jedoucím řidičům. Poslanci v parlamentu jí včera večer při bouřlivém jednání vzali pravomoc měřit rychlost. Změnu ještě musí projednat senátoři a posoudit prezident. "Starostové nás zabijí," obává se ministr vnitra.

Pokud projde změna i přes Hrad, znamená to, že strážníci můžou zamknout do skladů ruční radary a vypnout kamery, které sledují v řadě měst chování řidičů. Ministr vnitra Ivan Langer nečekanou změnu označil za "hořký bonbonek".

Už během hlasování jasně dával najevo, jak se mu to nelíbí. "Za to nás starostové zabijí," vykřikoval k poslancům. O úpravě, kterou paradoxně navrhl Langerův stranický kolega Jan Klas, hlasovala Sněmovna kvůli hádkám dokonce dvakrát.

Nejvíc radarů na měření si v minulosti pořídila Praha. Náměstek ředitele pražských strážníků Ludvík Klema i proto označil změnu za špatnou. "Pokud definitivně přijdeme o pravomoc měřit rychlost, nehod určitě přibude," dodal.

Praze ta změna možná "vypne" radary na měření rychlosti, které jsou ve všech zdejších tunelech. V Ústí nad Labem se to samé stane s technikou, která sleduje rychlost na hlavní Masarykově ulici. A v Plzni budou muset strážníci přestat používat radary, které mají namontované ve svých autech.

Mimořádnou změnu přitom přinese na pohled drobná úprava, kvůli které ze zákona vypadla dvě slova o obecní policii. Včera ji přijali poslanci. Změna znamená jediné: strážníci po dvou letech přišli o možnost měřit rychlost a pokutovat řidiče, kteří jedou nad povolenou mez.

Vyhodila města miliony?
"Je to znehodnocení stamilionů korun, které do nákupu radarů jednotlivá města investovala. Měli byste si to uvědomit," varoval poslance před změnou ministr vnitra Ivan Langer (ODS).

Ale nebyl úspěšný. Nic nezměnilo ani to, že se mu podařilo jeho stranické kolegy přesvědčit, aby první hlasování znevěrohodnili a mohlo se o úpravě rozhodovat na druhý pokus. Stejně úprava prošla.

Pro Langera je to velmi nepříjemné. Částečně mu to totiž torpéduje jeho reformu republikové policie. V ní se počítalo s tím, že rychlost budou měřit hlavně strážníci a státní policisté se budou věnovat víc jiným věcem.

Langer může být rozezlen o to víc, že nečekanou změnu navrhl jeho stranický kolega Jan Klas. Proč úpravu navrhl, není jasné. Včera večer nezvedal svůj mobilní telefon.

Pro Klasův nápad navíc včera večer zvedli ruku i další poslanci za ODS. Mezi nimi i ministr dopravy Aleš Řebíček. Jeho resort ostatně nedávno kritizoval městské strážníky, že měření rychlosti využívají jen k tomu, aby vybranými pokutami vylepšovali obecní rozpočty.

"Pan ministr Langer si za to může sám. Říkali jsme mu, ať s tím zákonem o policii neřeší žádné jiné novely. Jenže on se rozhodl jinak, a právě proto se tu náhle vyrojily všechny možné dodatečné změny," řekl po hlasování poslanec za ČSSD, exministr vnitra František Bublan.

Republiková policie se změní
Langer přesto může být rád. Poslanci totiž po několikahodinovém jednání schválili jeho rozsáhlou reformu republikové policie. Ta díky tomu získá nové pravomoci.

Například bude mít možnost v případě výrazné bezpečnostní hrozby vypnout mobilní sítě a další telekomunikační spojení. Kriminalisté by také měli mít snazší přístup k údajům o telefonátech, použití platebních karet nebo o poskytnutí lékařské péče. To v případech, kdy po někom pátrají.

Změn je však mnohem víc. Do roku 2012 by se policie měla rozčlenit do 14 krajů, aby to odpovídalo současnému regionálnímu členění. Dnes je policejních správ osm.

Hlásit by se měly jen nehody se škodou nad 100 tisíc korun, pokud se při nich nikdo nezraní nebo nezemře. Řidiči také budou muset povinně sepsat zprávu o nehodě, pokud k ní nezavolají policejní hlídku. Za její výjezd se nic platit nebude, přestože o tom ministerstvo vnitra původně uvažovalo. Zákon ještě musí projednat Senát a podepsat ho prezident.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video