Upozornil, že v každém z okresů Vysočiny ještě na polích zbývá nesklizené obilí. "Zemědělci mají kumulaci práce: nedá se naplno sklízet ani obilí, ani brambory."
Zemědělci tedy mnohde ještě dokončují žně a jiné aktuální práce a do sklizně brambor se pustí teprve v příštích dnech.
"Zatím na brambory nemáme ani čas, máme ještě dokončovat senáže, takže nás zatím počasí vlastně ani nijak neomezilo. Máme dvanáct hektarů, až se do toho pustíme, budeme je mít za tři týdny posbírané," řekl například Antonín Novák, předseda zemědělského družstva Mysletice na Jihlavsku.
Odborníci doporučují, aby spotřebitelé kupovali brambory na domácí uskladnění nejpozději v polovině října. "U sklizní koncem října už jsou na Vysočině první mrazíky a tam jimi mohou už být některé partie být poškozené, nebo částečně znehodnocené," řekl jeden ze znalců, který si nepřál být jmenován.
Zatím však ještě není pozdě - bramborům by zatím deště neměly vadit. "Je možno ještě třeba tři týdny čekat. Pokud nebude superdeštivé počasí, nehrozí, že by začaly hnít v zemi," míní Karel Coufal z třebíčské Agrární komory. Zemědělci se nyní zaměřují také na to, aby včas zaseli ozimé obiloviny a jiné plodiny.
Předseda svazu zemědělských družstev a společností na Pelhřimovsku Antonín Sůva se však obává, že kvalita brambor je ohrožena především u jiných než sadbových odrůd brambor. "Problém se sadbovými bramborami asi nebude - těm zemědělci věnují ohledně plísní větší pozornost, ale u konzumních odrůd brambor to asi bude problematičtější," řekl Sůva.
Jiní však uklidňují. "Když se začne během týdne, bude to v pořádku - nebezpečí prodlení nevidím," míní například Antonín Lenikus z jihlavské agrární komory.
Studenty bramborové brigády už nelákají
Jet na bramborovou brigádu? Tuhle nabídku přejde většina současných studentů jen úsměvem. Důvodů je několik: pro studenty už není dříve oblíbený sběr brambor finančně příliš zajímavý. Za jedno odpoledne na poli nyní studenti dostanou sto až sto padesát korun.
Druhou příčinou je změna způsobu sběru brambor, k níž v posledních letech došlo. "Změnila se technologie sklizně, sklízí se to prakticky bez lidí, takže já sám o nějakých brigádách ani nevím," uvedl Antonín Lenikus z ji- hlavské agrární komory. Zemědělci nyní zaměstnávají pouze sezonní brigádníky, hlavně ženy na třídících linkách, či výjimečně na bramborových kombajnech.
"Už se to nedělá tak masivně, jako dřív. Čas od času někdy studenti vyjedou odpoledne po vyučování na pole, během podzimu zájemci stráví na brigádě tak jedno nebo dvě odpoledne," řekl zástupce ředitele jihlavského gymnázia Miroslav Paulus.
