Tisíc sto šedesát jedna lidí z Horního Jiřetína a Černic na Litvínovsku se v pátek vyslovilo pro zachování obcí. V místním referendu hlasovalo sedmdesát pět procent oprávněných voličů a 96,2 procenta z nich byli pro to, aby jejich domovy neustoupily těžbě hnědého uhlí.
„Jasně jsme ukázali, že nechceme obce přestěhovat a bourat, ale že tu chceme dál žít,“ řekl Vladimír Buřt, jiřetínský zastupitel a jeden z největších bojovníků za existenci podkrušnohorských obcí. „Je to důležité vítězství jiřetínských. Výsledek dává představitelům obcí velký mandát pro další boj za jejich záchranu,“ míní Roman Klecker z Hnutí Duha, které s obcemi spolupracuje.
Ve středu se kvůli referendu sejdou všichni místní zastupitelé a připraví se na jednání s vedením kraje a vládou. „Budeme působit na to, aby se limity těžby dostaly do územního plánu kraje. Je ale jasné, že jen to nestačí. Těžba nás může zas za několik let začít ohrožovat. Naším konečným cílem je dosáhnout odpisu zásob uhlí pod našimi obcemi, tak jak o něm už bylo rozhodnuto v roce 1991,“ upozornil zastupitel Horního Jiřetína Vladimír Buřt.
Hejtman Jiří Šulc drtivé vítězství zastánců zachování Horního Jiřetína a Černic předpokládal. Podle něj je to ale jen malý půlkrok v celé sérii akcí, které dolování buď povolí nebo naopak zamezí.
Rozhodne vláda
„Pro územní plán kraje bude výsledek referenda směrodatný. Pokračování těžby se ale stejně vyloučit nedá. Obce jsou v takzvaném chráněném ložiskovém území a jediný, kdo o odpisu zásob hnědého uhlí pod nimi může rozhodnout, je vláda,“ upozornil hejtman. „Budeme s ní o tom jednat. Ona se musí jasně vyslovit k energetické koncepci, výstavbě dalších elektráren a tedy i pokračování v těžbě,“ dodal.
Ani těžaři z Mostecké uhelné společnosti, která by uhlí pod obcemi těžila, nevidí ve výsledku referenda definitivní tečku v boji o pokračování dolování hnědého uhlí v této oblasti. Navíc referendum považuje za předčasné.
„Až budou znát nabídku na přesídlení, měli by se obyvatelé obcí vyjádřit znovu,“ uvedla mluvčí společnosti Liběna Novotná. „My ale nemůžeme cokoliv nabízet, když nevíme, zda stát chce, nebo nechce zásoby uhlí pod obcemi odepsat. Bez jasného stanoviska vlády nelze situaci vyřešit,“ doplnila.
