Pro 28letou zdravotní sestru to byla už třetí mise. Když odlétala do válkou zničené země měla za sebou pomoc v Albánii i v zemětřesením postiženém Turecku.
"Naučila jsem od nich asi pokoře a vděčnosti," říká o Afgháncích žena, která oblékla uniformu před dvěma roky.
Mise v okolí české jednotky byly po dobu svého působení několikrát napadeny. To se 6. polní nemocnici nestalo. "Obyvatelé si naší nemocnici sami začali hlídat, aby nedošlo k útoku," popisuje Dušková.
Čeští zdravotníci ošetřili tisíce lidí. Když odjížděli, přišla se s nimi podle Duškové rozloučit a poděkovat jim spousta místních lidí.
"Pomoc jim byla poskytována bezplatně a každému, komu jsme mohli pomoci, jsme pomohli bez rozdílu," dodala zdravotní sestra v on-line rozhovoru.
"Když jsme odjížděli z Kábulu, uronila jsem i slzu. Tato zem i lidi v ní mi přirostli k srdci. Ale domů jsem se těšila. Přivítání na ruzyňském letišti bylo krásné," uzavřela.
