„Moje zkušenosti při záchraně dětí jsou takové, že nemohu zaujmout jednoznačné stanovisko,“ řekl při jednání výboru lidovec Kantor.
„Vedlo by to k zásahu do práva ženy rozhodovat o svém těle. Kriminalizace neodrazuje ženy od potratu, ale zvyšuje jejich rizikovost,“ uvedl ve své zpravodajské zprávě k protipotratové petici senátor Šimetka, který je také přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava.
Mluvil i zkušenosti z Moravskoslezského kraje. „V zahraničí hledají pomoc tisíce, možná desetitisíce Polek. Mají ztíženou cestu k antikoncepci, k postkoitální antikoncepci,“ uvedl Šimetka, než varoval kolegy před tím, kdyby někdo chtěl koketoval s variantou přitvrzovat vůči potratům.
Co mají muži co hlasovat, jak naloží žena se svým zdravím, divil se Pirk
Nikdo z jeho kolegů ale ani nenaznačil, že by s protipotratovou peticí souzněl. „Kolik podepsalo tu petici mužů? Co mají muži co hlasovat, jak žena naloží se svým zdravím,“ durdil se nad peticí proti potratům, kterou podepsalo 14 tisíc lidí, senátor Jan Pirk zvolený loni do Senátu v Praze za koalici SPOLU.
Signatáři petice žádají senátory, aby iniciovali změnu ústavy tak, aby život každého člověka byl u nás ústavou chráněn od početí do přirozené smrti. „Navrhujeme změnu Listiny základních práv a svobod tak, aby čl. 6 odst. 1 zněl: (1) Každý má právo na život od početí do přirozené smrti,“ píše se v petici.
Před zdravotním výborem petici už v červenci odmítl sociální výbor, který přijal usnesení, že naopak podporuje stávající legislativu, podle níž je je interrupce v České republice legální a stanovuje podmínky jejího provedení. Peticí se bude zabývat ještě ústavně-právní výbor Senátu a poté i celá horní komora parlamentu.
15. dubna 2023 |
