A pravé. Jenže pokud byl Pavlík agentem, neměl by na postu děkana co dělat, protože to zakazuje zákon. A neměl by mít negativní lustrační osvědčení.
Byl tedy spolupracovníkem komunistické tajné policie, nebo ne? Verze, která nabízí odpověď na tuto otázku, vypadá následovně: Pavlíkovo jméno bylo skutečně do seznamu v komunistické éře zapsáno, ale s chybným datem narození (přehozeno dvojčíslí 53 za 35).
Díky této drobné chybičce, na kterou se prostě přišlo až po neuvěřitelných čtrnácti letech, mohl uniknout podezření a vykázat se i negativním lustračním osvědčením.
Internetové stránky ministerstva vnitra vysvětlují děkanovo dodatečné zařazení do oficiálního seznamu stroze: "Jan Pavlík, 9. 9. 1953, přidán do seznamu, chyba v databázi StB, evidován s datem narození 9. 9. 1935, v materiálech již správné datum 9. 9. 1953."
"Samozřejmě, že chyby v seznamech jsou, je nemožné věřit, že při takovém počtu informací se neobjeví chyba," říká ředitel archivní a spisové služby ministerstva vnitra Jan Frolík.
Na otázku, jaké by děkan Pavlík dnes dostal lustrační osvědčení, však odpovídá: "Stejné, tedy negativní, s údaji v seznamu nemůžeme nic dělat, takový je zákon." Jak se na chybičku přišlo? V původní verzi seznamu agentů a spolupracovníků vydaných ministerstvem vnitra Pavlíkovo jméno chybělo.
Ovšem v neoficiálních "Cibulkových seznamech" uvedeno bylo, ale s jiným datem narození: 1935. Takový člověk však podle evidence obyvatelstva neexistuje. Zato existuje děkan Jan Pavlík narozený 9. 9. 1953. Porovnáním seznamů s registrem obyvatel vyšla nesrovnalost zřejmě najevo. "Lustrační osvědčení vám mohu ukázat," říká Pavlík. Byl děkanem už i v minulém funkčním období.
Na otázku, zda se s tajnými policisty scházel, odpovídá: "Když jsem se v roce 1973 vrátil z Francie, byl jsem kontaktován StB, po dlouhém výslechu jsem podepsal jednu jedinou věc, totiž, že o obsahu nebudu nikde mluvit. Pak jsem byl mnohokrát kontaktován různým způsobem, schůzkám jsem se nemohl vyhnout. Obsahem rozhovorů byly většinou narážky, zda bych jim nepomohl. Ale vždy jsem říkal ne," říká Pavlík.
Kolik bylo schůzek, už neví: "Bylo to dvacetkrát? Patnáctkrát?"
Porušuje Pavlík zákon?
To, že děkanem vysoké školy nesmí být někdejší agent tajné policie, nařídil zákon hned na začátku devadesátých let. Například děkan brněnské právnické fakulty Pavel Kroupa musel opustit svůj post už před deseti lety, protože nemohl předložit lustrační osvědčení.
Jenže Pavlík je předložil. Co s tím? Zašmodrchanou situaci bude muset řešit rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška, který Pavlíka do funkce jmenoval a jeho působení si velmi chválí. Sám zatím neví jak. "Zdá se mi to poměrně neuvěřitelné, chci se s tou věcí blíže seznámit," říká Zlatuška.
Pavlík byl podle seznamů nejdříve prověřovanou osobou, poté kandidátem tajné spolupráce a nakonec agentem. Registrován byl v roce 1974 brněnskou pobočkou tajné policie.
