Trojice studentů se rozhodla bojovat proti fake news. Jejich nástroj Verifee funguje podle jednoho ze zakladatelů jako antivirus proti dezinformacím, v jejichž šíření se Česká republika spolu se Slovenskem drží na evropské špičce. Díky svému programu mají data o tom, jakým způsobem dezinformační média referují o důležitých událostech.
„Dezinformátoři využili hlavně emotivní stránku věci, za střelbu podle nich mohla policie, Rakušan nebo Fiala,“ říká spoluzakladatel startupu.
Jak rychle reagovala česká dezinformační scéna na tragickou střelbu na fakultě?
Okamžitě. Hned následující den po střelbě vyšlo na toto téma obrovské množství článků. Dezinformátoři obecně využívají chaosu a čerstvých emocí, když si lidé tvoří různé teorie a nejsou si stoprocentně jistí, jaká je pravda. V takových chvílích dezinformace fungují nejlépe.
V médiích se šířily zprávy třeba o údajném profilu vrahu na Telegramu nebo spekulace o zastřeleném policistovi. Jaké konkrétní dezinformace jste kolem střelby zaznamenali?
Na této tragické události bylo dobře vidět, jak funguje česká dezinformační scéna. Vzniklo hodně teorií, například že střelbu zorganizovala česká vláda spolu s Bezpečnostní informační službou a že těch čtrnáct mrtvých bylo vybráno dopředu. Naštěstí se tyto fámy nestaly žádným základním narativem ve společnosti, což přisuzuji včasné komunikaci ze strany policie i rychlé reakci médií.
To byl rozdíl například oproti kauze Vrbětice, kde jsme mohli vidět dlouhé informační vakuum. Tady nebylo o čem spekulovat. Dezinformátoři využili hlavně emotivní stránku věci, za střelbu podle nich mohli policisté, Rakušan nebo Fiala. Mimochodem, právě ministr vnitra byl nejzmiňovanější entitou napříč všemi sledovanými články.
Zlepšují finanční gramotnost nebo učí děti AI. Startupy si nyní přijdou na miliony |
Konspiracím nahrává moment překvapení
Filip Trhlík
|
Takže se změnilo téma dezinformací, ale cíl zůstává plus minus stejný?
Z našich dat lze vyčíst, že dezinformační scéna vycítila příležitost zaútočit na vládní establishment a potažmo také na policii.
Chtěli podpořit atmosféru toho, že si nemůžeme v ničem věřit, protože nám někdo něco tají.
Dobře to ilustrují názvy tří kapitol v článku na dezinformačním webu Protiproud: Kdo střílel v klánovickém lese?, Selhání policejního ředitele a Rakušana a A není to celé úplně jinak?.
Médiím se brzy po střelbě vyčítal například nedostatek taktu. Například při zveřejňování informací o střelci nebo fotografií studentů, kteří se ukrývali pod římsou. Jak se v tomhle lišila seriózní a dezinformační média?
Kritika médií v našich datech byla, neobjevila se však na dezinformační scéně. Tu nedostatek taktu ze stranu mainstreamových médií nezajímá. Když už, tak menší citlivost vítá, protože ta často vede k panice lidí, což dezinformačním médiím vyhovuje.
Ty nejděsivější obrázky se objevily i u dezinformátorů. Téma kritiky redakcí přebírala spíše názorová média jako A2larm, Echo24 nebo Forum24.
Celý případ byl po střelba na fakultě spojen také s dvojnásobnou vraždou v Klánovickém lese. Co jste se z dat dozvěděli o této události? Dezinformátor Aleš Svoboda například na sociální sítích šířil nepodloženou zprávu o tom, že vrahem je Ukrajinec. Přebírala ji média?
Ne, alespoň tedy z toho, co umíme najít v datech, tak nepřebírala. Do střelby na fakultě nebyl Klánovický les pro dezinformační scénu důležitou zprávou. Dezinformátoři u nás totiž sledují jen pár narativů a tato událost do nich nezapadala.
Sice vznikl jeden nebo dva články o tom, že to mohl být Ukrajinec, ale byly to jen výstřely do prázdna. Ve velkém se ale o Klánovicích začalo mluvit po střelbě na fakultě, kdy se na dezinformačních webech hodně probíral týden mezi oběma událostmi, kdy policie neúspěšně hledala vraha.
Hledal se tedy důvod, proč se tragédii nepředešlo. To mi přijde logické.
Lidé u takových těžko vysvětlitelných okolností velmi často pátrají po důvodech. Krásně to bylo vidět například u vraždy J. F. Kennedyho. Žádný jiný atentát na amerického prezidenta kolem sebe nemá tolik dezinformací, protože nebyly úspěšné. Jeden ano a doteď se k němu dá dohledat stovky tisíc falešných zpráv.
Lidé to totiž nečekali, což nahrává konspiračním teoriím, stejně jako týden mezi vraždami v Klánovicích a na filozofické fakultě.
Jaká další data jste ohledně střelby na FF UK dokázali analyzovat?
Střelba se stala okamžitě tématem všech dezinformačních médií, patnáct procent všech článků od 21. prosince doteď je právě na toto téma. Zajímavé je, že zájem neopadl, minimálně čtyřicet procent všech článků bylo publikovaných až v lednu.
U velké části textů jsme v datech zaznamenali apel na emoce a argumentační fauly. Objevovaly se fráze jako „poprava“ nebo „české 11. září“.
Studenti vytvářejí aplikaci, která čtenářům ukáže důvěryhodnost článku |
Nedíváme se na zdroj, ale na text
Zaznamenali jste žurnalistické chyby jen u alternativních médií, nebo chybovala i klasická seriózní média?
I u seriózních médií jsme viděli navýšení emotivního zaujetí článků a také poutavých titulků a někdy až clickbaitů. Nebyly tam ale takové extrémy jako u vyloženě dezinformačních médií.
Největším pochybením u všech bylo hned ze začátku sdílení fotografie vraha, což se však rychle podchytilo.
Koho Verifee analyzuje:
|
Jakým způsobem určujete, co je důvěryhodná zpráva a co není? Ověřujete také, z jakých zdrojů tyto zprávy pochází?
Na zdroj se nedíváme. Nemyslíme si, že bychom měli shazovat nějaký článek jen proto, z jakého zdroje pochází.
Verifee se nedívá na celý text. Má menší modely, které zhodnotí jednotlivé parametry článku, například jestli je útočný, emočně zaujatý, nebo jestli je to clickbait.
Sledujeme také, jestli neobsahuje extrémní názory, útoky na názorového oponenta nebo argumentační fauly a tak podobně.
Na základě těchto parametrů děláme numerickou analýzu a zhodnotíme, jaká je šance, že je článek nedůvěryhodný.
Co když článek napíše někdo, třeba s pomocí ChatGPT, aby jen vypadal jako seriózní, ale jsou v něm nepravdivé informace? Umí to Verifee rozpoznat?
Neumí. Pokud napíšete nepravdivý článek důvěryhodným způsobem, náš algoritmus ho pravděpodobně nebude klasifikovat jako manipulativní. To nám ale nevadí, protože dezinformační weby fungují jinak.
Je to také důvod, proč se šíří přibližně šestkrát rychleji než normální články z novin a zpravodajských webů. Často burcují čtenáře, aby je sdíleli a šířili zprávu dál.
Emoce a argumentační fauly zakrývají fakt, že nemají pro svá tvrzení důkazy. My upozorňujeme čtenáře přesně na tohle.
Jak tedy Verifee přesně funguje?
Je to rozšíření do prohlížeče. Kontroluje důvěryhodnost článků, které zrovna čtete. Nástroj nejdříve dostane text a hledá v něm stylistické chyby. Poté mu na základě těchto chyb dá takzvané skóre důvěryhodnosti.
Lidé většinou dokážou být kritičtí sami od sebe, všichni nejsou náchylní věřit dezinformacím. Když vám ale večer někdo známý pošle článek na WhatsApp a vy jste třeba unavení z práce, je dost možné že si ho prostě přečtete a nebude se vám chtít nad ním nějak dumat. Tady může Verifee pomoci, je to takový antivirus proti dezinformacím.
Proč jste se rozhodli bojovat s dezinformacemi? Na koho cílíte?
Chceme se postupně dostat jak na základní školy, tak mezi seniory, obě tyto skupiny mohou být na dezinformace náchylné. Česko je, co se týče dezinformací, unikátní prostor, protože jsme mezi západem a východem.
Vidíme tady obrovskou dezinformační aktivitu, mnohem vyšší než v zemích západní Evropy, ale i než například v pobaltských zemích. Kvůli tomu je podle nás potřeba nějaký automatizovaný nástroj na odhalování dezinformací, protože samotný fact-checking jednotlivců na to jednoduše nestačí.