"Ministerstvo vnitra se dopustilo protizákonnosti," řekl Vojtěch Šimíček, předseda volebního senátu Nejvyššího správního soudu.
Soud rozhodlKANDIDÁTI Reakce Okamury či Dlouhého VNITRO Henych hájí nesmyslný vzorec DOKUMENT Odůvodnění Nejvyššího správního soudu PRÁVNÍCI Rozhodnutí soudu je správné |
Ministerstvo vnitra chybně postupovalo, když špatně škrtalo podpisy pod peticemi za kandidaturu šéfky neparlamentní Suverenity Bobošíkové, senátora-nestraníka Okamury a ekonoma, bývalého ministra průmyslu Dlouhého. Všichni tři kandidáti zpochybnili výpočet podílu neplatných podpisů, které jim vnitro škrtlo.
Vnitro Bobošíkovou ve čtvrtek odpoledne registrovalo. "Rozhodnutí soudu samozřejmě respektujeme. Zítra podle plánu vylosujeme čísla kandidátů," řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva Pavel Novák s tím, že resort si chce nejprve rozsudek soudu detailně prostudovat.
Vnitro chyby ve vzorcích sčítalo, mělo je zprůměrovat
Ministerstvo chyby z obou kontrolních vzorků sečetlo místo toho, aby z chyb v obou vzorcích vypočítalo průměr. Například Okamurovi tak úředníci ministerstva vnitra škrtli 26 tisíc podpisů (více zde).
Vnitro za to čelilo obrovské kritice. Václav Henych z ministerstva nelogický matematický postup hájil tím, že od začátku vnitro avizovalo, že bude takto chyby počítat a při škrtání pokračovat.
Jenže ani když se chyby, které u Dlouhého a Okamury ministerstvo vnitra našlo, zprůměrují a od celkového počtu odevzdaných podpisů odečtou, nedostali by se přes hranici 50 tisíc podpisů. Šimíček potvrdil, že i po správném přepočtu podpisů Dlouhý a Okamura zákonu nevyhověli.
Jak soud rozhodl o Bobošíkové, Dlouhém a Okamurovidokument - rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o stížnostech kandidátů na Hrad |
Bobošíková ale ano. "Chybný postup ministerstva lze ukázat na příkladu, kdy by kandidát na funkci prezidenta republiky předložil petice s celkovým počtem 150 000 podpisů, nicméně u prvního kontrolního vzorku by byla zjištěna chybovost 48 % a u druhého 53 %. To by podle metodiky ministerstva znamenalo, že mu nemůže být uznán jediný podpis na petici, ačkoliv se lze důvodně domnívat, že se počet správných a úplných podpisů pohybuje kolem 75 000," uvedl soud ve svém rozhodnutí.
Kandidáti na HradJana Bobošíková, předsedkyně Suverenity Jiří Dienstbier, senátor, místopředseda ČSSD Jan Fischer, bývalý premiér Táňa Fischerová, herečka, bývalá poslankyně Vladimír Franz, výtvarník a pedagog Divadelní fakulty AMU Zuzana Roithová, europoslankyně za KDU-ČSL Karel Schwarzenberg, ministr zahraničí za TOP 09 Přemysl Sobotka, místopředseda Senátu za ODS Miloš Zeman, bývalý premiér |
Soud pro své rozhodnutí využil celou patnáctidenní lhůtu, kterou mu dává zákon. Celkem se soudci museli vypořádat s devíti podněty. Volební senát s předsedou Vojtěchem Šimíčkem po celou dobu jednal za zavřenými dveřmi a soudci nechtěli až do zveřejnění verdiktu svůj postup nijak komentovat.
Samková neuspěla. Soud potvrdil nutnost mít 50 tisíc podpisů
Nejvyšší správní soud také odmítl stížnost advokátky Kláry Samkové na hranici 50 tisíc podpisů pod peticemi prezidentských kandidátů.
"Zavedení přímé volby prezidenta republiky a stanovení minimálního počtu podporovatelů občanských kandidátů na prezidenta republiky bylo plně v uvážení ústavodárce, se kterým nemůže moc soudní nijak polemizovat," napsali soudci Nejvyššího správního soudu do verdiktu, jímž odmítli stížnost advokátky Samkové, která se také přihlásila do prezidentské volby.
Soud se ve svém výroku, který zveřejnil na úřední desce a internetových stránkách Nejvyššího správního soudu, pozastavil i nad tím, že Samková zároveň zastupuje jiného kandidáta na Hrad Tomia Okamuru.
Samková už dříve iDNES.cz řekla, že u Ústavního soudu napadne jak prováděcí zákon k přímé volbě hlavy státu, tak změnu ústavy, podle níž mají prezidenta místo poslanců a senátorů zvolit všichni občané (rozhovor se Samkovou najdete zde).
Nejvyšší správní soud zamítl i dvě stížnosti Jiřího Kesnera, který ministerstvu vnitra dodal jen 54 podpisů. Žádal zrušit registraci všech osmi uchazečů o Hrad, soudci ale jeho námitky neuznali. Se stížnostmi neuspěli ani další neúspěšní kandidáti Petr Cibulka, Anna Kašná a Karel Světnička. Neuspěl nikdo z kandidátů, kteří nesehnali 50 tisíc podpisů.
Je možné, že po Nejvyšším správním soudu bude prezidentskou volbu řešit i Ústavní soud. Mohlo by to i odložit první přímou volbu prezidenta, jejíž první kolo se má uskutečnit 11. a 12. ledna. Ústavní soud totiž nemá žádnou lhůtu pro své rozhodování.
