Romové: Minimum snižte, ale dejte práci

Na nedávný návrh vlády snížit životní minimum, od kterého se odvíjejí sociální dávky, zareagoval Parlament Romů. Nedá se udělat škrt v sociálních dávkách a nechat lidi bez práce, upozornil jeho předseda. Mohlo by se to podle něj vrátit jako bumerang třeba v kriminalitě.

Pokud návrh na snížení minima projde parlamentem, mohl by platit už za rok. Kabinet doufá, že opatření bude lidi motivovat k práci. Parlament Romů před reformou varuje a vyzývá k jednání o nezaměstnanosti Romů.

Předseda parlamentu Romů Milan Ščuka snižování sociálních dávek nezavrhuje, ale zároveň požaduje řešení romské nezaměstnanosti.

"Nedá se udělat škrt v sociálních dávkách a nechat ty lidi bez práce. To nepomůže, to se nám vrátí obratem jako bumerang, například ve formě kriminality," řekl Ščuka iDNES.

Parlament ve svém prohlášení připomíná, že přes 80 procent práceschopných Romů je bez zaměstnání a jejich rodiny jsou závislé na sociální pomoci. To chtějí Romové v navrhovaných změnách zohlednit.

Obrovská míra nezaměstnanosti v romské populaci je zdrojem chudoby, bídy a zaostalosti, uvádí organizace na webu. Zároveň zdůrazňuje, že současná ani předchozí vlády od roku 1990 nevytvořily na trhu práce takové podmínky, které by katastrofickou míru nezaměstnanosti Romů snížily alespoň o několik procent.

"Největší problém vidíme v tom, že na úřadech práce nejsou naši lidé," soudí Ščuka.

Parlament navrhuje, aby na každém úřadu práce byl jeden romský pracovník, který by oddělil ty, kteří chtějí pracovat, od těch, kteří o práci zájem nemají. "Pak řekneme tito lidé chtějí dělat a tito lidi nechtějí dělat a těm můžeme sáhnout na dávky," vysvětlil šéf romského parlamentu.

S touto myšlenkou chtějí zástupci organizace přijít na mimořádné zasedání vládní rady pro romské záležitosti, které iniciovali. "Konkrétní datum ještě není stanoveno," řekl tajemník rady Czeslaw Walek.

"Vyzvali jsme místopředsedu rady, aby svolal celou romskou inteligenci, abychom se k tomu všichni vyjádřili," nastínil program jednání Ščuka. Doplnil, že na setkání hodlají pozvat i ministra práce Zdeňka Škromacha.

Zároveň varoval, aby si česká vláda nebrala příklad ze sousedního Slovenska, kde reforma vyvolala vlnu násilí a rabování. - více zde

"Domnívám se, že musíme něco udělat, nemůžeme dopustit nějaké problémy, nějaké rabování. Je zapotřebí nějaké kroky udělat, abychom tomu předešli," uzavřel Ščuka.

Minimum může klesnou až o třetinu
Vláda chce snížením životního minima přimět lidi pracovat. Místo současných 4300 vidí kabinet minimum na 2870 korunách.

"Podmínkou pro poskytnutí dávek bude, aby si lidé aktivně hledali zaměstnání. Pokud to neprokáží, bude jim dávka pozastavena," řekla iDNES po schválení návrhu mluvčí ministerstva práce Kateřina Beránková.

Pokud by lidé bez závažnějšího důvodu nabídnutou práci odmítli, dostávali by jen existenční minimum, tedy 2010 korun na stravu a základní potřeby. Každý další dospělý v rodině by získal 1810 korun měsíčně.

Pro ostatní by platilo minimum zhruba o třetinu nižší než dnes, tedy 2 870 korun. Každý další dospělý v domácnosti by obdržel 2580 korun a dítě podle věku od 1870 do 2630. Na další děti v rodině by byly částky nižší, pohybovaly by se od 1310 do 1850 korun.

Budoucí snížení životního minima nemá podle ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha (ČSSD) přinést úspory na dávkách. Úprava přispěje hlavně k tomu, aby lidé dali přednost i méně placené práci před pobíráním peněz od státu.

Lidem, kteří si místo hledají a nedaří se jim ho najít, by nové zákony měly dát jistotu, že uživí rodinu, tvrdí ministr. - více zde


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video