Syřan Mashta Anwar a Maročan žijící v Sýrii Hamid El Filahi strávili za plotem cizineckého zařízení v Bělé čtyřicet dní. Poté je cizinecká policie převezla na nádraží s výjezdním příkazem, podle kterého musejí Českou republiku v krátké době opustit.
„Strávili jsme s nimi jeden den a noc a zmapovali, jaké kontakty používají, jak se z Česka dostávají a jak vůbec složitá cesta z republiky po propuštění z uprchlického tábora je,“ říká reportér Václav Janouš. Podrobnou reportáž a téma věnující se uprchlické krizi přinese úterní MF DNES.
Čtěte v úterní MF DNES: Reportáž o cestě uprchlíků z Bělé. Jak získávají kontakty a kde si ukrývají peníze na cestu?
V Česku se zdržet nehodlají
Mashta Anwar se v Česku chce zdržet co nejméně. Hned na nádraží v Bělé vytáhne papírový blok plný telefonních čísel. Na rodinu do Švédska, kam se chce dostat, na kamarády v Německu a v Itálii i na Araba žijícího v Pardubicích. A obvolává. Do telefonu všem vysvětluje, že je v „Bela Džezova“, jak čte název na dokladech z uprchlického tábora v Bělé - Jezové.
„Potřebuju do Prahy, tam bude autokar a vezme mě do Švédska,“ říká odhodlaně po pár minutách, co stojí uprostřed Česka na malém rozpadajícím se nádraží a domluví s „českou spojkou“ Salimem z Pardubic. Prý je to kamarád. „Znám ho přes bratrance,“ vysvětluje ochotně Salim, který hovoří sice s přízvukem, ale obstojně česky, proč uprchlíkům pomáhá. Víc o sobě prozradit nechce.
Anwara a El Filahiho potkalo to, co převážnou většinu nelegálních migrantů na našem území. Zadržela je policie a správně by je mělo převzít Maďarsko, kde byli poprvé zaregistrováni poté, co překročili hranice Schengenu.
Maďarsko ale nápor uprchlíků nezvládá a nestihlo je převzít v šestitýdenní lhůtě, kterou požaduje Dublinské nařízení. Déle je policie v Bělé držet nesmí. Každý den takto opouštějí středisko dva až tři lidé.
„Česká policie - špatný, špatný. Jídlo - špatný,“ mírně zvýší hlas Anwar. Spíše je ale naštvaný na to, že ho policie vůbec zadržela. Tvrdí, že ze Sýrie dokázal prchnout do Turecka, odsud přes moře do Řecka, Makedonie, Srbska, Maďarska a přes Slovensko do Čech, kde jej pár kilometrů za hranicemi jako jediní čeští policisté zastavili. Každou větu, kterou uprchlíci říkají, je ale třeba brát s rezervou. Proto, aby se dostali do Evropy, udělají a odvyprávějí cokoliv.
Doprovod na nádraží obstará policie
První policejní kontrolu po propuštění z Bělé zažijí oba muži hned na nádraží. I když je tam přivezla cizinecká policie, ihned je zkontrolují policisté z obvodního oddělení. „Velká většina jich s námi normálně komunikuje a sdělí nám cíl cesty,“ zmiňuje vedoucí tohoto oddělení Pavel Tyapus.
I když někteří z cizinců neumějí anglicky, většinou podle něj mají jasno, do jakého státu a města se chtějí dostat. Jejich problémem je orientace v České republice, kam nechtěli a kterou neznají. „Většina jich tvrdí, že chtějí do Německa, a odjedou směrem na Děčín,“ dodává Tyapus.
