Bartoš také hodlá omezit současný počet učebních oborů, které jsou příliš specializované. "Například už ne zedník-obkladač, ale prostě zedník, který umí všechny zednické činnosti, a má tak v životě širší uplatnění," argumentuje Bartoš.
Chce také zjednodušit pravidla pro získání výučního listu. Aby třeba vyučený kuchař, který se chce stát instalatérem, získal výuční list během krátkého, několikatýdenního kurzu.
"Dnes je k tomu potřeba tříleté dálkové studium, což je zbytečné," podporuje návrh poradce z ministerstva školství Petr Roupec. Se zjednodušením podmínek už úřad počítá v chystané změně školského zákona.
Po snadnějším vyučení volá i ministr průmyslu Martin Říman z ODS, jemuž si firmy stále stěžují na nedostatek lidí. "Kvalifikační kurzy nemohou trvat tři roky, ale podstatně kratší dobu," říká.
Počet učebních oborů klesl
Na učňovské obory mířilo loni 31 procent dětí, které vyšly základní školy. Před deseti lety jich bylo 37 procent. Všechna učiliště hlásí propad zájmu, jediný mírný nárůst zaznamenal perspektivní obor strojírenství.
Je otázka, zda další omezení počtu specializací pomůže. V Česku už totiž počet učebních oborů dramaticky poklesl ze zhruba sedmi set na dnešních tři sta. Přesto se na učiliště dál hlásí málo dětí. Zatímco před deseti lety šlo na učiliště 37 procent dětí, loni už jen 31 procent z těch, které vyšly základní školu.
Bartošův nápad podporuje i ministerstvo školství. "Vyučený člověk sice už nebude takový odborník na detail, ale bude toho znát více, a tak bude mít širší uplatnění v životě," míní poradce z ministerstva Petr Roupec.
Výuční list prý není perspektiva
Proti mohou být firmy, které často volají právě po úzce zaměřených specialistech. Poslanec Bartoš proto vymýšlí motivaci pro podniky, aby všeobecněji vyučené řemeslníky zaměstnaly. "Variantou například je, že by první rok nemusely za takového člověka platit sociální pojištění," navrhuje.
Učiliště si malý zájem vysvětlují tím, že rodiče dětí prostě nepovažují výuční list za perspektivní vzdělání. "Letos jsme přijali pouhých deset kluků do oboru zedník. A to ještě jen díky tomu, že jim veškeré náklady hradí velká stavební firma, která je pak zaměstná," míní šéf Střední školy technické v Praze Ivo Košař.
"Problém je, že tady živelně vzniklo mnoho nejrůznějších středních škol, které nabízejí maturitu, a rodiče raději dají děti tam."
Rozhodují peníze a pracovní prostředí
Poslanec Bartoš proto hodlá prosadit i jakousi kampaň. "Jde o to, aby se rodiče dozvěděli, že zručný řemeslník si dnes dokáže vydělat často více než úředník v kanceláři."
Ještě než se problémem s nedostatkem řemeslníků začali zabývat politici, učiliště si už sama našla různé triky, jak přilákat zájem studentů. Například z tříletých učebních oborů udělala čtyřleté s maturitou. Nebo ze svého názvu vyškrtla nepopulární slovo "učiliště" a nahradila je souslovím "integrovaná střední škola".
Vytvoření obecnějších učebních oborů schvaluje i analytik z Národního ústavu odborného vzdělávání Jiří Vojtěch. "Z našich analýz stejně vyplývá, že velká část lidí do šesti let po vyučení odchází ze svého oboru a jde dělat něco jiného. Stejně se to musí naučit, a být tedy univerzálnější. Důvody odchodu uvádějí dva – peníze a pracovní prostředí," říká Vojtěch.
