Na dnešní schůzce jste Ševčíka vyzval k rezignaci s lhůtou do úterý. Myslíte, že ji přijme?
To by byla spekulace, a do těch se zásadně nepouštím. Učinil jsem tuto výzvu, protože mám za to, že by pro řešení dané situace bylo tím nejlepším řešením pro VŠE.
Případné odvolání děkana rektorem by podle vaší mluvčí bylo proti vysokoškolskému zákonu a mohlo by vést k soudní při. Byl byste přesto ochotný k tomuto kroku přistoupit, kdyby rezignaci odmítl?
To uvidím podle toho, jak se rozhodne. Zítra se to bude řešit na zasedání vedení a nechci předem sdělovat žádné svoje soudy, protože nejprve s tím seznámím vedení univerzity a až na základě dohody sdělím, jak budu postupovat dál.
K protestu jsem se připletl náhodou, hájí se děkan VŠE Ševčík. Zváží rezignaci |
Jednal jste i v součinnosti s Akademickým senátem VŠE, který Ševčíka otevřeným dopisem také vyzval k rezignaci?
To byla iniciativa studentských senátorů, o které jsem s nimi dnes nemluvil.
Ševčík u vás už jednou „na koberečku“ kvůli svému chování byl. Můžete přiblížit, co bylo přesně obsahem schůzky a jak se lišila od té nynější?
Neoznačil bych to, že byl „na koberečku“. Ale obsahem tehdy i teď bylo, že některé jeho aktivity vyvolávají u části našich studentů, absolventů a zaměstnanců negativní reakce, které poškozují dobré jméno školy.
Ty jsou zbytečné a školu poškozují, což jsem mu dlouhodobě vytýkal. Není to o tom, že bych mu nějaké názory zakazoval, ale jde čistě o to, že každý, kdo je v takové funkci, musí pečlivě zvážit dopad na instituci, v jejíž čele stojí. A to je věc, kterou jsem s ním řešil opakovaně, včetně dneška.
Demonstranti se dobývali do Národního muzea. V poutech skončilo 18 lidí |
Ševčík na svou obranu tehdy uvedl, že tam nevystupoval jako děkan, ale jako občan. Je to podle vás přijatelný argument pro člověka v tak vysoké funkci?
To je pro mě nepřijatelné. Jednou je děkanem, tak je děkanem dvacet čtyři hodin, a to jsem také opakovaně panu děkanovi sdělil. Jinými slovy, nemůžete od sebe oddělit funkci a čas, kdy by v dané funkci nebyl. Vždy se to posuzuje dohromady. Koneckonců vždycky vidíme vyjádření jako „byl tam děkan fakulty“ a podobně. Sice tam byl ve svém volném čase v sobotu, ale stále je to děkan.
Děkan Národohospodářské fakulty (NF) Miroslav Ševčík. Na snímku na demonstraci Česká republika na 1. místě s názvem Nenásilná revoluce v Praze loni v září. (28. září 2022)
Negativní reakce nebyly primárně na výuku
Jsou podle vás Ševčíkovy argumenty, že šel kolem náhodou, důvěryhodné?
Znovu bych chtěl zdůraznit, že nechci posuzovat a zjišťovat, zda to tak bylo či nebylo. Pro mne je podstatné, jakou to vyvolává odezvu. A ta je veskrze negativní a poškozuje školu. Taková situace prostě nesmí a neměla vzniknout. Jak k tomu došlo, je pro školu až druhotné.
Zmiňoval jste četné negativní reakce. Můžete uvést, jaké to byly?
Reakce byly spíše rázu kritiky a odmítání, aby v čele fakulty stál člověk, který má určitá vystoupení, ve kterých používá určitá vyjádření o veřejných činitelích a tak dále. Negativní reakce nebyly primárně stížnosti na výuku. Ty se také objevily, ale ne v míře, která by byla natolik silná, aby vedla k nějakým opatřením.
Ševčíkovo chování jste už dříve kritizoval po protivládních demonstracích v září. Pro iRozhlas jste uvedl, že „činíte kroky k tomu, aby se něco podobného neopakovalo“. Jaké to tehdy byly kroky? Respektoval je?
Detailně jsem s ním vše probral, aby věděl, co mi vadí. Totéž jsem řešil také na fakultním senátu, kde jsem dostal příslib, že nebudu mít důvod znovu podobnou věc řešit. Bylo to tedy formou určitého tlaku na to, aby si uvědomil, co přesně neprospívá škole.
Vaše mluvčí také dodala, že řešíte i jiné cesty než rezignaci. Jaké to mohou být?
Nechci se pouštět do spekulací. Budu to řešit až zítra podle výsledků, které mi oznámí pan děkan, a projednám je s vedením školy. Nechci tedy absolutně předjímat, jaký bude závěr.
Vyjádření Miroslava Ševčíka o událostech na sobotní demonstraciPo diskusi s kolegy jsem se rozhodl nepřijmout opakované nabídky na vystoupení v rámci demonstrace „Česko proti bídě“, která se konala 11. března na Václavském náměstí. Stejně tak jsem na této demonstraci nijak aktivně nevystupoval. Přibližně od 15:10 hodin jsem byl v restauraci v ulici V jámě na setkání s rodinnými příslušníky a známými. Odtud jsem odešel kolem 17:20 přes Václavské náměstí směrem k metru stanice Muzeum. V horní části Václavského náměstí mě požádal o pomoc neznámý člověk zraněný v obličeji s tím, že toto zranění mu způsobili policisté z řad těžkooděnců na schodech Národního muzea. Doporučil jsem mu, aby věc nahlásil Policii ČR v Krakovské ulici a uvedl služební číslo jednajícího policisty. Zraněný muž mi řekl, že číslo policisty nezná. Přitom k nám přišel ještě další člověk v doprovodu ženy; jak se ukázalo, byl to právník s lékařkou. Zeptal se zraněného muže, jestli by dokázal policistu identifikovat a on to potvrdil. Všichni jsme tedy došli k Národnímu muzeu, kde byli policisté. Tak jsem se dostal na schody Národního muzea, a to aniž bych věděl, co se tam předtím odehrávalo. Pokusil jsem se vyjednávat s členy antikonfliktního týmu a velitelem policistů. Ve chvíli, kdy jsem ze schodů Národního muzea odcházel, začali příslušníci Policie ČR přítomné, včetně mě, ze schodů vytlačovat. V tomto momentě jsem byl vyfotografován fotoreportérem a tato fotografie byla následně zveřejněna. Prohlašuji, že jsem nechtěl jakkoli vstoupit do budovy Národního muzea ani strhávat jakékoli vlajky vyvěšené na ní. Důrazně se ohrazuji proti interpretaci mé přítomnosti na schodech Národního muzea v inkriminované době takovými úmysly a opakuji, že jsem byl veden pouze snahou pomoci zraněnému člověku, který mě o tuto pomoc požádal. Dlouhodobě odsuzuji jakékoliv násilí a odsuzuji i případný útok na Národní muzeum. |
