Vědci z meteorologické Solární a ozonové observatoře měřením zjistili, že letošní květen byl na ultrafialové (UV) záření nejbohatší za posledních 48 let.
Více UV záření se do ovzduší dostává kvůli slabší ozonové vrstvě. Podle Michala Janoucha ze Solární a ozonové observatoře je nad Českem i velkou částí Evropy zeslabena od loňského ledna. "Měsíční průměry celkového množství ozonu ukazují odchylku minus jedno procento až minus osmnáct procent pod dlouhodobým průměrem," informoval Janouch. Slunce proto při jasném počasí na lidi v Česku působí stejnou intenzitou, jako by se právě opalovali na plážích Chorvatska.
Kdo je nejvíce ohroženNejvyšší intenzita UV záření je podle vědců měřena v okolí Znojma. Rakovinou kůže jsou nejvíce ohroženy dívky a mladé ženy od 10 do 29 let. Právě v tomto věku se snaží svůj vzhled vylepšit přirozeným opalováním nebo solárii. U mužů nádory lékaři odhalují nejčastěji po 50. roce života. Muži totiž častěji vyčkávají, než zajdou k lékaři. Své hraje i práce na slunci bez trička, která vystavuje riziku znaménka na zádech. UV záření by pak neměly být vůbec vystavovány děti do jednoho roku života. |
Vědci si jev vysvětlují znečištěním ovzduší, protože ozonovou vrstvu může narušovat takzvaný aerosol. Škodí jí také plyny, jakým jsou například freony, halony či metylbromy, jež jsou pesticidem užívaným k ošetření zboží před dálkovou přepravou.
Škodlivých plynů podle ministerstva životního prostředí i vědců postupně v ovzduší ubývá. Lidé je totiž při své činnosti používají stále méně a boom, který začal v 60. letech, se podařilo zastavit. Česko a další země k tomu zavazují mezinárodní dohody.
Český hydrometeorologický ústav proto přišel ještě s jedním vysvětlením, proč jsou lidé více vystavováni vlivu nebezpečného záření. "Dávky UV záření ovlivňuje i počet jasných dnů," doplnil Janouch. A těch podle něj bylo za posledních několik let víc než v minulosti.
Více UV záření ale znamená zdravotní riziko. Lidská kůže se při vyšší intenzitě slunečního svitu snadněji spálí, je náchylnější k tvorbě vrásek a k onemocněním kůže zvaným fotodermatóza.
Nádorů přibylo, jejich počet překročil dva tisíce za rok
Podle lékařů je také prokázáno, že vyšší UV záření zvyšuje riziko zhoubných i nezhoubných nádorů kůže. A právě ty jsou v Česku nejčastějším typem rakovinného onemocnění. Kožních nádorů navíc dlouhodobě přibývá a trend se zatím lékařům nedaří zlomit ani osvětou.
Průměrné roční dávky UV záření na území ČR 1964 – 2008
Počet melanomů stoupl za posledních čtyřicet let více než šestkrát. Zatímco v roce 1970 jich bylo hlášeno 316, v roce 2000 to již bylo 1 413. Před třemi lety lékaři zachytili už 2 088 kožních nádorů.
"Kožní nádory tvoří jednu čtvrtinu všech nádorů u člověka. Naštěstí je většina z nich nezhoubná. Na druhou stranu zhoubný melanom je jeden z nejzáludnějších nádorů, které známe," popsal Petr Arenberger, přednosta dermatovenerologické kliniky pražské vinohradské nemocnice.
Nádor může být zpočátku nenápadný, přitom velmi rychle metastázuje a dokáže zabít polovinu pacientů, kteří rakovinou kůže onemocní. "Imunitní systém dokáže po určitou dobu držet buňky melanomu v šachu, takže onemocnění se může projevit třeba až po patnácti letech ve chvíli, kdy má člověk oslabenou imunitu. Proto u těchto nádorů nemůžeme nikdy říci, že je člověk zcela vyléčený," řekl Arenberger.
Lidé by proto měli sledovat podobu svých znamének a pokud změní barvu či tvar, měli by zajít do ordinace kožního lékaře. Ti také doporučují, aby se lidé při každém pobytu na silném slunci chránili tmavými brýlemi s UV filtrem, pokrývkou hlavy a opalovacími krémy. Pomáhá také vyhýbat se poledními slunci, vyhledávat stín či tělo chránit plážovým oblečením s evropským certifikátem dokládajícím ochranu kůže.
Jak poznáte zhoubný melanom? Podívejte se na rady odborníka ve videu.
27. dubna 2009 |
Podle vědců je oslabení ozonové vrstvy dočasné a z dlouhodobého hlediska bylo Česko už vícekrát na hodnotách, které klimatologové naměřili v poslední době. Velký pokles ozonu nastal například v druhé polovině 80. let nebo na začátku 90. let.
